Článek
Ačkoliv v poslední době některé lodě Hormuzem propluly, následné íránské útoky další průjezdy zastavily. Navíc se přidal další problém, jímž jsou mořské miny. Odborníci předpokládají, že Írán jich zhruba před měsícem v oblasti na jih od íránských vod rozmístil několik desítek. Teherán sice takovou operaci nikdy nepotvrdil, ale těsně před zahájením americké blokády íránských přístavů Revoluční gardy varovaly před touto nebezpečnou zónou.
„Ani Íránci, ani Spojené státy, ani nikdo jiný netuší, kde přesně se miny nacházejí,“ uvedl Andreas Krieg z King's College London.
V pondělí americké ministerstvo obrany oznámilo, že v Hormuzském průlivu byly nasazeny dva torpédoborce jako součást širší mise, která by měla zajistit, aby se průliv vyčistil od mořských min. V pohotovosti je jednotka německé armády, která by měla vyrazit do oblasti, aby pomohla s jejich likvidací.
Čištění Hormuzského průlivu bude podle Kriega „extrémně obtížné“. Deník Washington Post s odkazem na vysoce postaveného představitele Pentagonu píše, že může trvat až šest měsíců, než se podaří Hormuzský průliv od min zcela vyčistit, a to za předpokladu ukončení konfliktu mezi USA a Íránem. Podle zprávy Pentagonu bylo v oblasti umístěno nejméně 20 min, některé z nich řízené GPS.
Pro lodní společnosti a dovozce to je ovšem naprosto zoufalá situace. Britský think tank Royal United Services Institute upozorňuje, že průliv se znovu zprovozní tehdy, když pojišťovny pojistí lodě projíždějící průlivem za sazby, které činí plavbu ekonomicky životaschopnou. Tato chvíle nastane nikoliv prostřednictvím diplomatických nebo veřejných projevů, píše web týdeníku Focus.
Evropa v nevýhodě
Mnozí kapitáni evropského průmyslu upozorňují na to, že asijské lodní společnosti by mohly proplout Hormuzským průlivem mnohem rychleji než evropské. Průmysl proto očekává rostoucí nerovnoměrné rozdělení: „Některé části světa budou schopny proplout, ale my to nebudeme,“ uvedl Peter Weernink, šéf lodní společnosti SwissMarine.
Lodní společnosti z Číny nebo z Indie se mohou spoléhat na politickou podporu nebo vojenskou ochranu a budou proplouvat Hormuzským průlivem. Mají výhodu, kterou evropští poskytovatelé obvykle nemají.
Evropské společnosti mají situaci mnohem komplikovanější. Podléhají přísným sankcím USA a EU vůči Íránu. Tyto sankce zakazují nebo výrazně ztěžují obchodování s íránskými aktéry. Společnosti například nesmějí platit poplatky za přepravu nebo spolupracovat se společnostmi, které nejsou schválené. Jinak riskují přístup k americkému finančnímu systému nebo vysoké pokuty.
Kombinace bezpečnostních rizik, možných útoků a regulačních překážek naznačuje dlouhodobé narušení globálních energetických toků. Pokud by se zprovoznění Hormuzského průlivu protáhlo na měsíce, asijští zákazníci by mohli mít prospěch z levnějších dodávek dříve.
Evropské firmy by musely přejít na alternativní, obvykle dražší dodávky na delší dobu. To zvyšuje náklady pro průmysl i spotřebitele a oslabuje konkurenceschopnost.
