„Je to pravomoc prezidenta. Předseda vlády s tím naštěstí souhlasit nemusí. Protože musím říct, že bych se v tomto případě, pokud by tam byla povinnost kontrasignace, velmi rozmýšlel, zda bych něco takového jako premiér spolupodepsal,” sdělil Novinkám Sobotka.

„Možná je to už součást prezidentské kampaně,” zdůraznil s tím, že Zeman v minulosti říkal, že bude dávat prezidentské milosti jenom v případě vážně nemocných lidí nebo těm, kdo nespáchali závažný trestný čin. „Vnímám to jako posun názoru prezidenta republiky,” konstatoval šéf kabinetu.

„Je to kontroverzní krok, pan Kajínek není žádný kladný hrdina, je to recidivista. Jen on sám a možná bůh ale možná vědí, jestli justice byla přesná, nebo nebyla, když ho odsoudila jako dvojnásobného nájemného vraha,” dodal.

Je to jeho výsostná a ústavně neomezená pravomocPavel Rychetský, předseda Ústavního soudu

„Je to jeho výsostná a ústavně neomezená pravomoc a neznám ani zatím text toho rozhodnutí, protože ještě nebylo vydáno. Mohu tedy jenom usuzovat z médií, že jde o rozhodnutí, kterým se promíjí zbytek trestu panu Kajínkovi, ale podmíněně. Tedy že třeba po sedm let nespáchá žádný úmyslný trestný čin, ale to se dozvíme, až bude rozhodnutí vydáno,” řekl Novinkám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce. Na smímku předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

FOTO: Petr Horník, Právo

Přiznal, že v době, kdy byl ministrem spravedlnosti, pochybnosti o případu měl. Podal proto stížnost pro porušení zákona ve prospěch Kajínka Nejvyššímu soudu. Ta ale dopadla neúspěšně.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Novinkám řekla, že se detailně k věci nemůže vyjádřit, protože neměla možnost se v průběhu své profesní kariéry se spisem seznámit. „Obecně mohu říct, že udělování milosti je výsostným právem prezidenta a orgány činné v trestním řízení ho musí bez dalšího respektovat,” dodala Bradáčová.

Pelikán: Je to milosrdenství, Kajínek vinen je

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) vnímá Zemanovo rozhodnutí jako akt milosrdenství. „Můžeme s tím souhlasit, nebo nesouhlasit, ale milosrdenství je vlastně spíš dobrá věc,” řekl ve čtvrtek v televizi Barrandov.

Prezident Pelikána o svém úmyslu informoval před několika dny, uvedl ministr. Pelikán Zemanovi řekl, že by byl nerad, aby odůvodněním milosti bylo to, že Kajínek je nevinný. „Ujistil mě, že to tak není. Pokud pan prezident naznal, že po těch více než 20 letech, co pan Kajínek sedí ve vězení, už zaslouží dožít na svobodě, je to skutečně právo, které z ústavy má,” dodal.

Pelikán se přitom při svém nástupu do úřadu odmítl případem zabývat. O Kajínkově vině totiž prý nebylo pochyb.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přiznal, že prezident mu řekl o svých úvahách omilostnit Kajínka už v pondělí při jmenování generálů na Hradě. „Kajínek byl u všech soudů i podle přezkumů usvědčený jako vrah,“ uvedl Chovanec s tím, že by prezident měl vysvětlit, proč omilostnil právě jeho.

Horáček: Premiér si dupl, tak prezident vypustil vraha

S ironickým humorem na udělení milosti reagoval prezidentský kandidát Michal Horáček na svém twitterovém účtu. „Ve chvíli, kdy si premiér konečně dupnul, vypouští prezident nájemného vraha,” napsal.

„Pokud bych si myslel, že je odsouzený nevinný a došlo ke křivdě, usiloval bych o obnovení procesu a hledání nových důkazů. A pokud systém odsuzuje nevinné lidi, pak je třeba řešit nápravu systému. Ale toto omilostnění působí, jako by mělo jen ubrat mediální prostor jiným, závažnějším problémům,” doplnil pak Horáček na svém facebookovém profilu.

Udělení milosti komentoval i další z kandidátů na Hrad – někdejší šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš. „Když už se bavíme o Kajínkovi, pak je spíše na místě nalézt způsob, jak proces obnovit než udělit milost,” napsal na Twitteru.

Poslanec a člen ústavně-právního výboru Martin Plíšek (TOP 09) s rozhodnutím v kontextu dalších událostí příliš nesouhlasí. Připomněl, že prezident se při nástupu do úřadu demonstrativně vzdal práva udílet milosti.

„Nyní tedy začal na předvolebních setkáních s občany předem avizovat, že přemýšlí o udělení milosti. Jiřího Kajínka dokonce navštívila jeho manželka ve vězení,” uvedl Plíšek s tím, že to vypadá, jako by si prezident tímto způsobem dělal předvolební kampaň. Navíc se obává, že udělení milosti mělo odvést pozornost od toho, že Zeman podle ústavy nekoná, tedy neodvolal na návrh premiéra Bohuslava Sobotky z vlády ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Zeman popřel vlastní závazek

Prezident Zeman milostí Kajínkovi popřel vlastní tři podmínky, které si sám stanovil pro udělování milostí, tedy vážný zdravotní stav odsouzeného, jeho zajištěné rodinné zázemí a to, že nebyl odsouzen za závažný trestný čin. Ještě před svým zvolením se zavázal, že „nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů”. Milosti, kterých udělil zatím sedm, označoval za zbytečný „monarchistický” přežitek a tuto agendu přesunul na ministerstvo spravedlnosti.

Z prvního projevu Miloše Zemana ve Sněmovně po zvolení prezidentem v roce 2013
„Zavázal jsem se již před volbami, že nebudu vyhlašovat amnestie a že nebudu udělovat milosti s výjimkou humanitárních případů, že někdo umírá ve vězeňské nemocnici, zbývá mu několik posledních týdnů jeho života, nedopustil se závažného trestného činu a má domácí prostředí, v němž svůj život může důstojně dožít.”