Ve světě teď proběhla série teroristických útoků. Hrozí podle vás nebezpečí i u nás?

Takové informace nemáme. Když se podíváte na útoky v Evropě a Petrohradě, jedná se o útoky jednotlivců. Útoky automobily jsou útoky osamělých útočníků. To jsou lidé, kteří se radikalizují na internetu a mnohdy ani nemají kontakt s teroristickými organizacemi.

Já to říkám už více než rok, že nejhorší na terorismu jsou takoví osamělí vlci. Co je potřeba dělat – a ono se to naštěstí již děje – je posilování tajných služeb v komunitách, abychom měli informace zevnitř. Ale bohužel, u takových osamělých vlků, kteří se radikalizují přes internet – kde najdou i návody, jak doma vyrobit výbušninu nebo zabít policistu –, toho policie mnohdy moc nezmůže.

Vy jste se rozhodli zpřísnit bezpečnostní opatření a do ulic vyslat hlídky s dlouhými palnými zbraněmi.

Jedná se o preventivní opatření. Velikonoce vycházejí na stejný termín jako židovský svátek pesach, kumulují se dva rizikové termíny. Ve středu ráno jsme se proto s premiérem dohodli bezpečnostní opatření posílit. Nejen v Praze, ale i v ostatních českých a moravských městech.

Předpokládám, že máte informace tajných služeb i ze zahraničí. Není možné, že byli teroristé z Petrohradu, Osla, Stockholmu domluveni?

Třeba Izrael čelí dlouhodobě teroristickým útokům mladíků, kteří používají sekery, mačety, nože – všecko, co seberou doma, a ani tam nejsou nijak propojeni, s výjimkou toho, že čtou stejné weby.

Totéž se asi děje i s těmito lidmi. Bezesporu to podle mých informací není tak, že by byli provázáni a řízeni z jednoho centra. Ke všem útočníkům mají české tajné služby informace. Nemohu konkretizovat obsah.

Hrozí, že Evropský parlament bude chtít schválit další kvóty na uprchlíky, se kterými vláda dlouhodobě nesouhlasí. Co proti tomu bude Česká republika dělat?

V současné době jsme přijali 12 lidí z asi 1600, které bychom přijmout měli. Jak postupně prověřujeme ten zbytek, tak si myslím, že není možné přijímat nikoho dalšího. Bezpečnostní prověrka je složitá a ti lidé nejsou ochotni zůstat na místě.
ČR neplánuje, že bychom přijali další migranty. Může to znamenat, že EU s námi po září tohoto roku zahájí sankční řízení, na jehož konci může být sankce vůči ČR v rozsahu několika miliónů eur. To je pak na vládě, aby vyhodnotila, jestli za to sankce stojí, nebo ne. Podle mě ano. Není možné sem lidi pouštět bez kontroly.

Proč prověřovaní uprchlíci neprojdou přes prověrku?

Prověřujeme důsledně a detailně, což obnáší několik týdnů, někdy i více než dva měsíce. A ti lidé nebyli po tu dobu ochotni setrvat na místě, kde byli prověřováni – tedy v Řecku nebo Itálii. Z toho důvodu byla ta bezpečnostní prověrka ukončena.

O těch 12 přijatých uprchlících informace máte?

Víme o nich, někteří z nich už našli práci. Jsou to asi dvě nebo tři rodiny. Prošly azylovým řízením a nevím o tom, že by nesetrvaly na území ČR.

V jakém stavu je žaloba na EU, kterou chcete podat kvůli směrnici o zbraních?

Žalobu připravujeme zhruba měsíc s experty ministerstva zahraničí, kteří zastupují Českou republiku u mezinárodního soudního dvora. Čekáme, kdy směrnice vyjde ve věstníku, potom můžeme žalobu podat. Za sebe říkám, že směrnici bych neimplementoval do českého právního řádu. Znamená to, že nám budou hrozit sankce nebo kárné řízení. Ale ona ho EU proti nám povede asi i kvůli migraci a kvótám, které nechceme, takže uvidíme.

V březnu ČSSD otočila kormidlo doleva, navrhla progresivní zdanění, které by ušetřilo peníze lidem s průměrnými příjmy, vzalo by však peníze lidem s příjmem nad 50 tisíc. Preference vám ale v průzkumu nestouply, naopak v jednom průzkumu klesly na 12,5 procenta… Nepřestřelili jste?

No, 12,5 procenta není moc, to je pravda. Jsme levicová strana. Kormidlo jsme ani nikam stáčet nemuseli, jen jsme akcentovali témata, která byla vždy naše a která se nám nyní snaží náš koaliční partner ANO sebrat.

S komunisty ČSSD nemůže jít

My nechceme být strana dávek, ale strana jistoty pro rodiny, seniory, zaměstnance. Chceme-li uspět ve volbách, musíme oslovit své tradiční voliče. Těžko budeme hledat voliče mezi velkopodnikateli nebo mezi konzervativními a pravicovými lidmi. Máme čitelnou politiku. Není to tak, že bychom v pondělí měli takový názor, v úterý jej změnili a v pátek měli zase nový podle toho, jak vycházejí průzkumy veřejného mínění.

Vy jste říkali, že chcete, aby se zvedaly platy, a potom jste navrhli, že vyšší platy více zdaníte. Jestli třeba nepadají preference proto, že zase tak čitelní nejste.

Prvotní návrh, který jsme dali, je pozitivní pro čtyři až pět miliónů lidí. Pomůže většině zaměstnanců. Plat nad padesát tisíc má v této zemi zlomek zaměstnanců. Hranice 50 tisíc je k debatě, a jak ji v soc. dem. zatím vnímám, jsem přesvědčen o tom, že se posune nahoru. Jestli to bude 70 nebo 80 tisíc, to se ukáže v červnu na naší programové konferenci.

Progresivní zdanění je ale správné. Potřebujeme ho, abychom lidem s nižšími a průměrnými příjmy mohli nechat v peněženkách více peněz. Potřebujeme podpořit chuť mladých lidí mít ne jedno, ale dvě nebo tři děti. Podle sociologů potřebujeme statisticky řečeno 2,15 dítěte na rodinu, aby se vykryli i ti, co děti mít nemohou nebo nechtějí, a aby se udržel národ. Jsme hluboko pod tímto číslem.

Když odhlédnu od toho, že děti každý rodič miluje, že je to středobod našeho života, tak vedle toho se z každé mladé slečny či chlapce rekrutuje nový daňový poplatník pro stát. Když nepomůžeme mladým lidem se startem, budeme vymírat. Můžeme se smířit s tím, že to nahradíme migrací, což se děje – populace nevymírá, náš počet roste, ale díky migraci.

V kampani pro sněmovní volby se inspirujete vlastní kampaní z roku 2002, kdy jste volby s maskotem Socánkem a kampaní založené na rodině vyhráli…

Myslím, že model Socánka se přežil, ale rodina je to nejdůležitější pořád. Rodina je – a teď se asi budete smát, ale je to pravda – základ státu. Tak to prostě je. Žádný lepší model lidstvo nenašlo. Každá rodina potřebuje stát. Potřebujete lékaře, dopravu, když je špatně, potřebujete pomoc. Na příkladu rodiny chceme vysvětlit naši politiku.

Od roku 2002 ale uplynulo 15 let. Slyší podle vás společnost stále na totéž?

Nemyslím, že budeme kopírovat kampaň z roku 2002. My jen na příkladu rodiny chceme ukázat, co to znamená progresivní daň, veřejná doprava, zdravotní péče v dosahu, školy a školky pro děti…

Sociální služba nejsou jen dávky, to je systém školství, zdravotnictví, veřejná doprava a tak dále a to stojí peníze. Musí se velmi dobře vážit, jestli peníze v těchto oblastech škrtat, protože to se jednoduše škrtne, ale složitě vrací. Když seškrtáme peníze na národního dopravce České dráhy, je otázka, jestli jej nepoškodíme… Někdy škrtnutá stokoruna z veřejných rozpočtů neznamená úspory, ale ztráty.

Největší soupeř ve volbách je pro vás ANO, s kterým sedíte ve vládě. Teď jste se jako ČSSD dostali do nepříjemné situace, protože jste šéfa ANO Andreje Babiše vyzvali, ať do konce dubna vysvětlí své finanční transakce. Není přitom jasné, jestli můžete něco reálně udělat a třeba jej i vyhodit z vlády, když je nevysvětlí…

Teď mě napadlo nadneseně, že se pan vicepremiér rozhodl potrestat sám, protože se ožení, ale to bych asi mnoho žen naštval (smích). Andrej Babiš má do konce měsíce čas to vysvětlit. Má k dispozici obrovské množství právních a daňových poradců, kteří snad vytvoří nějaký uvěřitelný materiál.

V této nestabilní době je třeba, aby na Hradě byla předvídatelná figura

Nezávislí analytici i média jistě jeho vysvětlení podrobí velmi pečlivým zkoumáním. Zatím bohužel všechna jeho vysvětlení přinesla nové otazníky. Máte pravdu v tom, že jsme ve složitém rozhodování co dál. Tuto vládu rozvrátit šest měsíců před volbami – protože odchod Andreje Babiše by, předpokládám, znamenal odchod všech ministrů ANO – to by se muselo konzultovat s prezidentem republiky.
Andrej Babiš rozbíhá debatu o státním rozpočtu na příští rok a my si nemůžeme dovolit příští vládě, ať už bude jakákoliv, nechat prázdný stůl a žádnou přípravu. Co bych naší zemi nepřál, je nestabilita. Premiér Sobotka je ale uvážlivý politik.

No a co vy a KSČM? Sobotka připustil, že by s ní vládl, pokud by se vzdala svého požadavku vystoupit z NATO…

Když to přeložím, tak pan premiér řekl, že s komunisty nelze jít. Protože do voleb tyto podmínky splněny nebudou. Je otázka, jestli v budoucnosti v KSČM zvítězí proevropské křídlo. Takoví lidé tam také jsou.

Pan Sobotka řekl, že nevylučuje koalici s komunisty, ale jen v případě, že budou proevropští a budou pro setrvání v NATO, což komunisté se stávajícím vedením nejsou. Takže koalice s KSČM je neproveditelná. Pro nás je nepřekročitelná podmínka být proevropští a být v NATO. Protože když se podíváte kolem nás, tak vyvázat se z NATO může jenom blázen.

Po volbách do Sněmovny se ČSSD vysloví i k volbě prezidenta. Podle usnesení ÚVV by se mělo uspořádat hlasování členů o tom, kterého kandidáta strana podpoří. K čemu to vlastně je?

Myslím, že se přeceňují preference stran k prezidentským kandidátům. Pokud politická strana nemá vlastního kandidáta, podpora kohokoliv na politickém spektru není zásadní. Lidé jsou rozumní natolik, že si vyberou sami. My se rozhodneme, jestli někoho podpoříme až v listopadu, protože až v listopadu je deadline na registraci kandidátů na prezidenta.

Já si myslím, že by ČSSD měla postavit buď vlastního kandidáta, nebo podpořit Miloše Zemana. To je můj osobní názor. Pro mě je v této nestabilní době potřeba, aby tu byla politická figura, která je předvídatelná. Na podzim proběhne vnitrostranické hlasování a já budu respektovat názor většiny.

Co bývalý šéf akademie věd Jiří Drahoš?

Je to oživení té volby. Přichází do ní člověk, který je zajímavým kandidátem, který by mohl zaujmout. Je možné, že v druhém kole voleb bude souboj mezi Milošem Zemanem a panem Drahošem. Názor politických stran v tom nehraje roli. Kdyby to fungovalo, tak Masarykova politická strana nezískala jen dvě procenta. Nebo se podívejte, jak málo získala Zemanova Strana práv občanů (1,51 procenta ve volbách do Sněmovny v roce 2013). Průnik mezi parlamentní a prezidentskou kandidaturou v Česku nefunguje.