Právě praktiky lobbistů, kterých jsou čas od času plné parlamentní kuloáry, znovu vytáhl na světlo světa ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD).

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Pro středeční jednání vlády jeho úřad spolu s členy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí připravil dokument, který by měl někdy netransparentní vazby mezi lobbisty a veřejně činnými osobami řešit. Dokument má Právo k dispozici.

Pokusů už bylo několik

Chvojka navrhuje několik možných variant: zřídit by se měl registr lobbistů, sepsat etický kodex poslance, senátora a člena vlády, zavést registr darů zákonodárců a ministrů, zmapovat by se měla tzv. legislativní stopa, tedy kdo se na různých návrzích podílel, a vzniknout by měly také veřejné diáře poslanců, senátorů a členů vlády. Tam by politici sepisovali schůzky s lobbisty.

Ministr však jedním dechem dodává: „Výběr nejvhodnějšího řešení bude záviset na rozhodnutí nové politické reprezentace, která vzejde z voleb v roce 2017.“

Je totiž jasné, že kvůli blížícím se volbám nelze včas prosadit případný nový zákon o lobbingu.

Šéfka strany LIDEM Karolína Peake po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem.

Regulaci lobbingu navrhovala v minulosti například Karolína Peake.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Chvojka by proto měl spolu s vnitrem a spravedlností do konce září alespoň připravit věcný návrh zákona. Tedy jistý náčrt toho, jak by mohly paragrafy vypadat. Zda se jím ale nová vláda bude inspirovat, není jisté.

Jisté naopak je, že pokusů o regulaci lobbingu bylo ve Sněmovně nepočítaně. Bez ohledu na fakt, zda vládla pravicová, či levicová vláda. Vždy návrhy, ať už třeba etického kodexu, který prosazoval před lety někdejší šéf dolní komory, dnešní ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), anebo zákon předložený někdejší ministryní Nečasovy vlády Karolínou Peake, narazily. Stejně jako poslanecké návrhy.

Psát minutovník, s kým jsem
se kdy sešel, to už je opravdu
za hranou
Marek Benda, poslanec za ODS

I někteří současní politici mají pochybnosti o tom, zda může zákonná regulace přinést kýžený efekt. „Podle mého to přinese další byrokracii a ve skutečnosti to ničemu příliš nezabrání,“ řekl Právu místopředseda Sněmovny a šéf STAN Petr Gazdík. Prý si neumí představit, jak vyplňuje diář, že se tu sešel s vozíčkáři, tu se zástupci autistických dětí.

Gazdík tím nepřímo narážel na fakt, že lobbing není sprosté slovo a zástupci různých organizací často mohou vnést do různých věcí odborný pohled, který při rozhodování není na škodu.

Zvažovaný diář si nedokáže představit ani místopředseda klubu ODS Marek Benda. „Psát minutovník, s kým jsem se kdy sešel, to už je opravdu za hranou,“ řekl Právu. Podle něj de facto každý, kdo se s politiky setká, za něco lobbuje. Případné „plnění“ v podobě korupce je podle něj otázka trestněprávní.

„Obecně se nějaké úpravě nebráním, ale dosud jsem neviděl nic, co by mohlo fungovat,“ dodal Benda. Podle šéfa klubu ČSSD Romana Sklenáka stojí za to se o nějaké řešení pokusit. „Taková úprava je i v jiných zemích,“ poznamenal na dotaz Práva.

Lobbing tak může mít
i negativní konsekvence, jako jsou nepřípustné ovlivňování, nekalá soutěž, politická korupce
Jan Chvojka, ministr pro lidská práva

Podle Chvojkova dokumentu platí zákon o lobbingu např. v Británii, Irsku, Polsku, Maďarsku, Rakousku, Litvě nebo v USA. Etický kodex mají zákonodárci třeba ve Francii, Německu, Británii, Kanadě či v USA.

Zneklidňuje také BIS

Sepisování deníčku odmítly v rámci připomínek i některé resorty. Třeba podle ministerstva obrany by se to nemělo týkat ministrů. Jednak by prý nezabránilo nekalému lobbingu a na druhou stranu by posloužilo k nebezpečnému špiclování člena vlády.

Ministr pro lidská práva a legislativu zdůvodňuje potřebu řešení tím, že lobbing neprobíhá vždy transparentně a podle jasných pravidel, což může ohrozit veřejný zájem ve prospěch skrytých parciálních zájmů.

„Lobbing tak může mít i negativní konsekvence, jako jsou nepřípustné ovlivňování, nekalá soutěž, politická korupce,“ uvádí Chvojka v dokumentu pro vládu.

FOTO: koláž Novinky.cz s použitím Právo a bis.cz

Na nebezpečné praktiky některých lobbistů se přitom pravidelně odvolává také výroční zpráva civilní kontrarozvědky (BIS). Třeba v roce 2015 se podle tajné služby lobbisté soustředili na zákony týkající se energetiky a zdravotnictví.

„Pro tato odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbing – silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití,“ uvedli zpravodajci.

Podle jejich zkušeností byla v oblasti energetiky cílem nelegitimních lobbistických zájmů zejména pravidla podpory a kontroly některých zdrojů energie. Ve zdravotnictví šlo zejména o legislativu upravující úhrady za léky a zdravotnické prostředky, ale i o konkrétní rozhodnutí regulatorních orgánů v této oblasti.

Jen z nedávné minulosti ovládly Sněmovnu hádky kvůli zlobbování tzv. antikuřáku, který původně poslanci zamítli a byl schválen až při dalším „opravném“ pokusu.

Před několika dny zase Sněmovna čelila silnému lobbingu autorských svazů, které požadovaly razantní zvýšení tzv. autorských poplatků. V tomto případě jim poslanci ukázali záda.