„V roce 2015 bylo v psychiatrických ambulancích ošetřeno 650 566 pacientů, což je proti roku 2013 nárůst o téměř osm procent, respektive o 47 361 osob,“ konstatoval ÚZIS.

Zatímco u schizofrenií je patrný relativně mírný růst z necelých čtyřiceti tisíc nemocných za rok před třiceti lety na zhruba 50 tisíc osob v roce 2015, tak z dlouhodobého hlediska je zarážející především značný vzestup počtu pacientů s neurózami.

Čím to ale, že přibývá tolik neuróz? „Jediné, co prokazatelně víme, je, že lidé se častěji léčí s těmito potížemi. Proč tomu tak je, to jsou už spekulace. Možná se méně obávají jít k psychiatrovi než dříve, nebo zda za tím stojí životní styl, nevíme. Nejsou na to přesná data, jen hypotézy. Lidé se více léčí s potížemi, které dříve nechávali být, a to je pozitivní,“ řekl Právu ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví Pavel Říčan.

Mám zde jednu klientku
a v čekárně čeká další, nemám vůbec čas
Jana Pluháčková, lékařka

S neurotickými poruchami se v roce 1988 léčilo v psychiatrických ambulancích 120 tisíc pacientů, loni to bylo už 240 tisíc.

Setrvalý růst neuróz se na chvíli zastavil jen v letech 2005 až 2008, kdy v každém z těchto let počet takto nemocných osciloval kolem 180 tisíc. V letech 2009 a 2010 se ovšem výskyt neuróz zase začal zvyšovat, až se v roce 2015 přiblížil na dosah hranici čtvrt miliónu lidí ambulantně léčených s neurotickými poruchami. Novější údaje zatím vyhodnocené nejsou, takže je pravděpodobné, že této hranice již mohlo být s ohledem na předchozí dlouhodobý průběh vývoje dosaženo.

Ubylo deviantů, ale nárůst u narkomanů

Na 10 tisíc obyvatel Česka se v psychiatrických ambulancích léčilo 617 pacientů.
Zajímavé je, že proti roku 2013 se v psychiatrických ambulancích snížil o 43 procent v roce 2015 počet pacientů léčených se sexuálními poruchami a deviacemi. K poklesu o šest procent došlo v tomto období u afektivních poruch, stejně tak u poruch osobnosti.

Naopak růst pacientů byl zaznamenán u poruch způsobených užíváním návykových látek – o dvě procenta u alkoholu a o téměř 13 procent u ostatních návykových látek, u vývojových poruch v dětství a adolescenci (o čtyři procenta), u neurotických poruch a patologického hráčství, shodně po dvou procentech.

Lidé odmítají snést i jen mírnou nespokojenost nebo psychické nepohodlíTomáš Kampe, lékař

Podle názorů některých lékařů ale mnozí pacienti berou například antidepresiva vlastně zbytečně. Sahají po nich sotva se několik nocí špatně vyspali a kvůli něčemu jsou nešťastní.

Některým pacientům přitom, jak jim pak radí lékaři, stačí například si lépe organizovat čas, nepřipouštět si tolik trable druhých a nepříjemnosti z práce si nenosit domů; umět také říci partnerovi v klidu „ne“, nechtít tolik materiálních výdobytků za každou cenu, třeba se netlačit do hypotéky, když je příjem na hraně; do každého dne si vložit několik rituálů „na čistou hlavu“, třeba si zacvičit.

Doktoři v jednom kole

Psychická onemocnění postihují z 60 procent ženy. Podle MUDr. Tomáše Kampeho je potíž v tom, že okolí často na lidi klade i „povinnost“ být šťastný, být v pohodě. „Lidé pak odmítají snést i jen mírnou nespokojenost nebo psychické nepohodlí,“ dodal Kampe na portálu Žena.cz.

To, že jsou každopádně psychiatři v jednom kole, potvrdila i reakce ambulantní psychiatričky z Prahy 4 MUDr. Jany Pluháčkové na dotazy Práva. „Mám zde jednu klientku a v čekárně čeká další, nemám vůbec čas a odpověď na otázku, proč narůstá počet pacientů s neurotickými poruchami, není na dvě věty,“ uvedla lékařka.

Nejčastějšími diagnózami v ambulancích jsou podle ÚZIS neurotické poruchy (40 % z celkového počtu léčených pacientů) a afektivní poruchy (18 procent). Další byly poruchy vyvolané návykovými látkami a schizofrenie, i když jejich výskyt byl v porovnání s předchozími skupinami diagnóz nižší (obě skupiny diagnóz zhruba osm procent).