„Bude to tak rychle, jak to půjde. Platnost inkriminovaného paragrafu je sice v zákoně posunutá od 1. ledna 2018, ale ústavní činnost se vždycky projednává delší dobu,” sdělil Vystrčil Novinkám s tím, že na stížnosti začne pracovat ještě během úterý.

Musí prý sehnat právníka, který by stížnost sepsal, a také dostatek podpisů mezi kolegy. Vystrčil očekává, že by věc mohlo podpořit asi 60 senátorů, možná více.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti podle senátora porušuje článek ústavy, který zaručuje obcím právo mít majetek a hospodařit podle vlastního rozpočtu.

„Zákon, který to omezuje, není ústavní. Je to standardní zákon, který se dá odhlasovat ve Sněmovně. To si myslíme, že není možné. Pokud obec má v ústavě zaručeno, že může nakládat s vlastním rozpočtem podle svého uvážení, tak nemůžeme zákonem, který není ústavní, tuto možnost omezovat,” uvedl Vystrčil.

Sněmovna veto přehlasovala 104 hlasy

Norma podle něj nutí obce, aby klíčové investice realizovaly pouze v případě, že jejich zadlužení je menší než šedesát procent průměrného ročního příjmu za poslední čtyři roky.

Senátor se obává, že jim to znemožní dělat větší investice, jako je třeba vybudování kanalizace či výstavba bytů. Bude to pro ně likvidační, dodal.

Sněmovna v úterý přehlasovala veto Senátu 104 hlasy. Již v minulosti se přitom někteří senátoři nechali slyšet, že pokud norma projde dolní komorou Parlamentu, dají celou věc k Ústavnímu soudu.