K přehlasování senátorského veta bylo potřeba 101 hlasů. Proti schválení zvedlo ruku 62 poslanců.

Senátoři návrh označili za neústavní ve vztahu k obcím či krajům. Tento názor na půdě Sněmovny prezentoval i senátor Miloš VystrčilODS. „Proč jste to udělali? Chcete zlikvidovat obce? Je to likvidační!“ rozčílil se. Není podle něj nebezpečný pouze pro obce, ale také pro vysoké školy či vládní instituce.

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrh označil za šaškárnu. Připomněl, že samotní senátoři ČSSD chtějí podepsat ústavní stížnost v případě, že Sněmovna veto přehlasuje. O případné ústavní stížnosti mluvil předseda senátorů ČSSD Petr Vícha.

„Není to politický souboj. Je to souboj těch, co se na to dívají racionálně, a těch, co chtějí čárku v Bruselu,“ prohlásil Stanjura. přijetí zákona o rozpočtové odpovědnosti vyžaduje po Česku i Evropská unie.

Babiš: Není to likvidační

Šéf státní kasy Andrej Babiš s kritikou nesouhlasí a debata podle něj byla o ničem. „Je lež, že je to likvidační pro obce. Není to pravda,” dodal.

„Vždycky jsem fascinován, jak ty jednotlivé strany vystupují v opozici a koalici. Toto je návrh, který předložila ODS a TOP 09 v roce 2012. To je váš zákon, je exaktně stejný,“ oponoval Babiš.

Proti tomu se ohradil šéf topky a exministr financí Miroslav Kalousek. „V zákoně byly úplně jiné parametry. Jsem ochoten si na to vsadit,” ohradil se.

Co zákon stanoví?

Zákon proti nadměrnému zadlužování veřejných rozpočtů počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady by musely přijmout nápravná opatření.

Zatímco vláda by pak musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.

Podle senátorů by to obcím znemožnilo vzít si půjčky například na výstavbu bytů nebo kanalizace a přijetím zákona by bylo ohroženo čerpání evropských dotací.

Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji ale zákon stanoví povinnosti jen pro obce a kraje, pokud tuto hranici překročí jejich zadlužení.

Zákon by měl podle představ vlády platit od příštího roku, pro obce však o rok později.