Článek
Kdyby se ale průměrná spotřeba omezila jen na skutečně aktivní kuřáky a kdybychom do statistik dokázali promítnout nelegální obchod s cigaretami, spotřeba kuřiva na hlavu by výrazně vzrostla.
Takzvaných denních kuřáků (tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den) u nás v roce 2014 bylo 22,3 procenta z populace, uvádí projekt Česko v datech agentury Dark Side.
Nejvyšší spotřeba v roce 1997
V posledních dvaceti letech lze ve spotřebě cigaret na hlavu zaznamenat obrovské skoky. Zatímco spotřeba na osobu kulminovala v roce 1997 na 2354 kusech, o rok později už to bylo jen 1852 cigaret. Znamenalo to pokles o 21 %, což byl historický rekord. Spotřeba sice v roce 1999 vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum 1664 kusů na osobu v roce 2001.
Výrazný skok směrem vzhůru zaznamenala spotřeba cigaret v porovnání let 1989 a 1990. Svobodní Čechoslováci vykouřili o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok socialismu. Počínaje rokem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU a kdy se také začalo s postupným zvyšováním sazeb spotřebních daní s cílem jejich harmonizace s požadavky Evropské komise, začal růst spotřeby (proti letům 2001–2003) výrazně zpomalovat.
Od roku 2007 zaznamenáváme v Česku neustálý pokles spotřeby cigaret, který se zastavil až o šest let později. To, že Češi v roce 2013 vykouřili o 441 cigaret na hlavu méně než o šest let dříve, ovlivnila jednak hospodářská recese, ale také změna životního stylu, uvádějí výstupy projektu Česko v datech.
Nejvíc kouří Slovinci
Největší kuřáky cigaret bychom podle statistik našli v Černé Hoře, v roce 2014 se Černohorci jako jediní vyšplhali nad 4000 vykouřených cigaret za rok. V Evropské unii jsou pak podle oficiálních údajů největšími kuřáky Slovinci, kteří „vypálí“ přes 2600 cigaret na osobu – ještě o téměř 300 více než Češi ve svých nejlepších letech.
Nejmenší spotřebu v rámci EU vykazují skandinávské země. Je tomu tak především kvůli vysokému zdanění a částečně i kvůli tomu, že tamním kuřákům v zimě u cigarety nepříjemně mrznou prsty. Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok, informuje projekt Česko v datech.
Jak se daní cigarety
Spotřební daň spolu s DPH ovlivňují maloobchodní cenu krabičky z více než 76 procent. Spotřební daň na cigarety má dvě složky – pevnou a procentní. Takzvaná pevná sazba daně je stanovena na 1,39 Kč za každou jednotlivou cigaretu. Každá krabička o dvaceti kusech cigaret jak tak zatížena pevnou sazbou daně ve výši 27,80 Kč.
Procentní sazba se vypočte jako 27 % z ceny pro konečného spotřebitele, což je cena, za kterou lze konkrétní krabičku cigaret koupit v maloobchodě. Celková spotřební daň z krabičky cigaret je pak součtem pevné a procentní složky.
Aby to ovšem nebylo příliš jednoduché, je takto spočtenou daň ještě třeba porovnat s tzv. minimální sazbou daně, která je v současnosti stanovena na 2,52 Kč za cigaretu. Pokud je vypočtená daň nižší, pak se uplatní tato minimální sazba daně, uvádí projekt Dark Side.
Dalším významným faktorem v cenotvorbě cigaret je pak 21procentní DPH, uvedl Petr Neuschl, senior manažer daňového oddělení společnosti Deloitte. U hypotetické krabičky v ceně 80 korun spolkne spotřební daň 47 Kč, DPH pak 14 Kč. Stejnou částku – tedy asi 14 korun – tvoří i zisk výrobců, distributorů a výrobní cena krabičky. Výsledná marže prodejce se tak na ceně takovéto krabičky podílí zhruba pěti korunami.
Výnosy klesají
I přes postupný růst spotřební daně na cigarety u nás její výběry od roku 2012 mírně klesají. V roce 2014 se na nich vybralo zhruba o dvě miliardy korun méně než v předchozím, za což mohl právě v té době kulminující pokles spotřeby tabákových výrobků.
Pokud jde o ceny cigaret, Česko stojí v porovnání s okolními státy stále velmi nízko. O něco dražší cigarety mají na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně více byste pak museli vytáhnout z kapsy v Rakousku či Německu. Vůbec nejvíce z celé Evropy byste za krabičku cigaret zaplatili v Norsku nebo v Británii. Za znatelně levnějšími cigaretami byste se pak museli vydat na Ukrajinu nebo do Běloruska.
