Podle novely — označované někdy také jako „lex Babiš” — nebudou mít firmy členů vlády přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Budoucím členům vlády novela zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Babiš už dříve řekl, že se Agrofertu zbaví, pokud zákon projde. [celý článek] Nyní naznačil, kdy by to mohlo být. „Já myslím, že to bude v lednu tohoto roku,“ řekl Babiš.

„To bude velká událost. Já doufám, že už potom se mě nikdo nebude ptát na Agrofert, když už ho nebudu vlastnit,“ dodal Babiš, který kvůli své dvojroli podnikatele a politika opakovaně čelil dotazům novinářů i kritice opozice.

Agrofert
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává víc než 34 tisíc lidí. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, který vydává mimo jiné deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, ministr financí má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Neupřesnil nicméně, jakým způsobem se firmy zbaví. „Zbavím se akcií Agrofertu. Nebudu akcionář Agrofertu,“ řekl s tím, že na věci pracují právníci. Dodal také, že prodá fond Hartenberg, který Babišovy peníze investuje do zdravotnictví.

I tak je ovšem šéf ANO dál přesvědčený, že je zákon protiústavní a poškozuje ho. „I když to udělám a vyhovím zákonu, tak budu bojovat za svoje práva,“ poznamenal Babiš.

Zeman zvažuje obrátit se na Ústavní soud

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám by podle předlohy neměly přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se mohlo vztahovat právě také na fond Hartenberg.

Prezident Miloš Zeman novelu koncem loňska vetoval s vysvětlením, že předpis je v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Pokud Sněmovna jeho veto přehlasuje, chce se prezident obrátit na Ústavní soud. [celý článek]

Poslanci by měli o novele znovu hlasovat na schůzi Sněmovny, která začíná v úterý 10. ledna. Pro přehlasování veta je třeba 101 hlasů. V září Sněmovna zákon přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců.