„Až do konce roku 2015, kdy vláda schválila koncepci výstavby Armády České republiky (AČR), neexistoval dokument, který by uceleně řešil budoucí schopnosti české armády,” připomněl NKÚ.

Kontrola poukázala nejen na absenci plánu rozvoje armády, ale rovněž na časté organizační změny a nedokončenou restrukturalizaci.

U pětice prověřovaných programů zajišťujících armádní nákupy docházelo kvůli problémům s výběrem dodavatelů k jejich protahování a nedočerpání vyčleněných peněz.

„Například v rámci programu ‚Zvyšování schopností vojáka 21. století‘, který vznikl v roce 2009 s rozpočtem do konce roku 2015 přes 2,3 miliardy korun, se ze tří podprogramů uskutečnil jen jeden. U jednoho z programů, který běží od roku 2013 do roku 2017, se z plánovaného rozpočtu přes 2,3 miliardy na konci roku 2015 vyčerpalo jen 29 procent,” konstatovala kontrolní zpráva.

Místo vrácení nastalo několik let úprav

Kontroloři se pozastavili rovněž nad nákupem 20 278 útočných pušek, které měly nahradit zastarávající Sa vz. 58.

Projekt za více než 2,7 miliardy korun odstartoval v roce 2009. Poté, co se u dodaných zbraní objevila řada problémů, neodstoupilo ministerstvo od smlouvy a nevrátilo zbraně, ale „vytvořilo tým odborníků, který jednotlivé problémy řešil a pušku postupně upravoval s dodavatelem ještě několik let po zavedení zbraně do užívání”.

„V praxi tak armáda nakoupila tři různé modely těchto pušek,” připomněl NKÚ.

Kontroloři rovněž připomněli dlouhodobě nízký rozpočet, přičemž výdaje na obranu jsou hluboko pod závazky vůči NATO. „Mezi lety 2005 až 2015 klesly výdaje z požadovaných dvou procent HDP na necelé jedno procento,” připomněl NKÚ.