Dotazovanými byli dospělí lidé žijící v domácnostech s dětmi do 12 let. Převážně šlo o osoby mezi 20 a 45 lety.

Za důležitou pokládá politiku jen 19 procent z nich. Pouhá tři procenta uvedla, že ji mají za „velmi důležitou“. Náboženství pak za podstatné pokládá 18 procent lidí.

Velká politika je jim vzdálená

Naproti tomu se skoro všichni shodli, že důležité je zdraví a rodina. Pro 95 procent je důležitá také práce, z 93 procent si lidé cenili přátele a známé, 91 procent volný čas. Na významu vzdělání, peněz a majetku se shodlo přesně devět z deseti. V tomto kontrastu politika a náboženství zcela propadly.

„Nejhůř dopadly oblasti, které jsou nejméně osobní. Je to hodně ovlivněné tím, že když se řekne politika, tak si většina představí celostátní politiku, která je lidem relativně vzdálená. Myslí si, že velkou politiku kromě voleb nemohou ovlivňovat. Málokdo si představí lokální politiku,“ popsal Právu Daniel Prokop z Medianu.

Když se ten pohled na svět roztříštil do kaleidoskopu různých pohledů, zájmů a dalších vlivů, které politiku štěpí, tak se v tom světě mladí lidé méně orientují.Daniel Prokop, Median

Jeho slova dokládají letošní volby: do krajů volilo jen 35 procent lidí a do Senátu v prvním kole třetina a ve druhém kole 15 procent.

Mladí ztrácejí zájem

Prokop také upozornil, jak se preference liší v závislosti na věku, vzdělání a ekonomickém zázemí. Význam politiky v očích lidí roste například s věkem.

„Mezi rodiči do 29 let je politika důležitá v asi 15 procentech případů. Ale v případě lidí ve věku nad 40 let už je to až 25 procent,“ řekl Prokop.

Podle něj mladí lidé ztrácejí zájem o politiku obecně a spíš řeší třeba problémy s dětmi. „Starší lidé se ještě v 90. letech identifikovali se stranami, takže jsou u politiky zakotvení. Když se ten pohled na svět roztříštil do kaleidoskopu různých pohledů, zájmů a dalších vlivů, které politiku štěpí, tak se v tom světě mladí lidé méně orientují. Volí pak třeba podle jednoho tématu, které je zaujme,“ vysvětlil Prokop. Dodal, že podobné trendy jsou patrné všude ve vyspělém světě.

Dále se v průzkumu ukázalo, že vzdělanější lidé mají politiku za důležitou častěji. U vysokoškolsky vzdělaných vnímá politiku jako důležitou věc čtvrtina respondentů.

A také se prokázalo, že méně podstatná je politika pro chudší osoby. Mezi lidmi žijícími v tzv. příjmové chudobě jen 13 procent připustilo politice důležitý význam.