Článek
Na Národní třídu v Praze jste 17. listopadu přišel hned ráno jako první politik. To proto, abyste raději nikoho z občanů nepotkal?
To vůbec není pravda. Ráno vstávám brzy a chodím včas. Normálně jsem se bavil s občany i policisty. Nejsem jako politici, kteří položí kytku a hned utečou. A později jsem šel v průvodu se studenty od Hlávkovy koleje a normálně s nimi debatoval a fotil se. Takže kontaktům s lidmi se nevyhýbám, naopak mezi ně rád chodím.
Prohlásil jste, že si nemyslíte, že by svoboda a demokracie byly ohroženy. Řada lidí to tak ale nevidí a za největší ohrožení demokracie naopak považuje vás.
V čem? Vždyť v říjnu 2013 naše hnutí dostalo 927 tisíc hlasů. Myslím, že lidé, kteří mě nenávidí, mnohdy nevědí pořádně proč, protože když se s nimi osobně setkám a povídáme si hodinu dvě, tak pak se mnou nemají takový problém.
Lidé za politiky a prezidenta mohou zvolit, koho chtějí. Ať proti tomu lidé protestují, ale menšina by to měla demokraticky akceptovat
Co obavy kvůli koncentraci mediální, politické a ekonomické moci?
To jsou stále tytéž nesmysly. O mém majetku všichni věděli, už když jsem šel do politiky. To tvrdí lidé, kteří vytvářejí negativní atmosféru, polarizují společnost a mluví o ohrožení. Studentům a občanům, kteří 17. listopadu vybojovali naši demokracii, bychom měli poděkovat, a ne hledat další rozpory a nenávist.
Také jste řekl, že největším projevem demokracie je, že lidi mohou volit poslance nebo prezidenta. Opravdu si myslíte, že tím je demokracii učiněno zadost?
Co ještě chybí? Máme svobodu, každý může říkat, co chce, demonstrovat, cestovat i podnikat. To je dobře. A kromě toho si lidé za politiky a prezidenta mohou zvolit, koho chtějí. Ať proti tomu lidé protestují, ale menšina by to měla demokraticky akceptovat. Místo toho by ale někteří chtěli měnit politiky, vládu a prezidenta na náměstích. V roce 1989 jsme to udělali, protože jsme nebyli svobodní. Teď ale svobodu a demokracii máme a občané budou zase mít možnost si své politiky vybrat příští rok do Sněmovny a v lednu 2018 prezidenta. To je ten největší projev demokracie.
Na konci února máte volební sněm. Je asi zbytečné se ptát, jestli budete obhajovat funkci předsedy?
Musím vás zklamat, ale ano, budu.
Brzy se bude rozhodovat i o kandidátech na prezidenta. Budete stavět vlastního kandidáta?
Ještě nevíme, zatím to není pro nás téma.
To proto, že čekáte, jak se rozhodne prezident Zeman?
Miloš Zeman je určitě jasný favorit na základě průzkumů i podle názoru většiny veřejnosti. Nějakou roli to tedy hraje. Dnes je plno kandidátů, kteří říkají, že do volby půjdou. Uvidíme, jestli kandidáta postavíme, nebo ne, jestli kvůli tomu budeme mít primárky, jestli podpoříme někoho jiného. Ale teď to není aktuální.
Řekl jste, že chcete vyhrát volby. Kdyby ANO bylo první, s kým byste chtěl vládnout?
Principiálně to vidím tak, že na straně jedné je naše hnutí a na straně druhé tradiční politické strany, které se spojují proti nám. Tentokrát ale budeme lépe připraveni, pokud jde o program a budeme mít kvalitnější kandidáty do Sněmovny i vlády. Třeba o Starostech a nezávislých jsem si myslel, že bychom mohli být přirození spojenci, protože k sobě máme blízko v komunálu. Poslední výroky pana Gazdíka mi ale spíše připomněly pana Kalouska, což mě mrzí.
Vládl byste po předchozích zkušenostech znovu s lidovci a ČSSD? Nebo jsou pro vás tak otřesné, že nechcete?
Takto se to nedá definovat. Jak jsem říkal, je to o lidech, ne o stranách. Jsme široce rozkročené hnutí, které oslovuje voliče napříč politickým spektrem. Chceme mít nízké daně, nechceme zadlužovat stát a chceme, aby stát nezasahoval lidem do života, v tom máme třeba styčné body s ODS. Na druhou stranu vnímáme sociální aspekt, chceme vyšší penze pro důchodce nebo lepší platy pro zaměstnance. Takové ČSSD ale nezáleží na tom, jestli nás zadlužuje, nebo ne.
Zmínil jste program do sněmovních voleb, už víte, jaké budou jeho hlavní body?
Naším cílem je trvale vyrovnaný rozpočet, stabilizovaný dluh na nízké úrovni, mít maximum investic, zvyšovat platy a důchody a podle toho, jak budeme vybírat daně, ty daně snižovat. Premiér mi psal, co budeme dělat s přebytkem státního rozpočtu. Na to jsem odpověděl, že snížíme dluh a že zbytek si necháme. Nechápu, proč bychom měli všechno hned utratit.
| Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo |