Čtyři procenta dotázaných prohlášení považují za nedostatečné. Zbylá čtvrtina z 657 respondentů na prohlášení neměla názor.

Sporné prohlášení vzniklo jako reakce na setkání některých českých politiků s dalajlámou. Podepsali ho prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Na setkání s dalajlamou měl ministr právo

Největší pozornost vyvolalo setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou. Z citovaného průzkumu pro ČT také vyplynulo, že podle 69 procent lidí má ministr na takové setkání právo a je tomu tak i v případě, že by se mohly vztahy s Čínou zhoršit.

Právo setkat se s dalajlamou bez ohledu na možné důsledky ministr naopak nemá podle 17 procent dotázaných, uvedla ČT.

Pokud jde o prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, senátoři Starostů a nezávislých (STAN) dnes uvedli, že požadují, aby horní komora kritizované komuniké projednala. Štěch řekl, že je připraven schůzi svolat při dodržení všech zákonných podmínek. [celá zpráva]

Kalousek žádá debatu v Senátu i Sněmovně

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že doporučí, aby TOP 09 navrhla debatu o prohlášení v obou parlamentních komorách, tedy i ve Sněmovně.

Duchovní vůdce Tibetu dalajlama na Hradčanském náměstí v Praze

Duchovní vůdce Tibetu dalajlama na Hradčanském náměstí v Praze

FOTO: Petr Hloušek, Právo

"V nastalé atmosféře nelze ignorovat fakt, že omezení našich svobod přicházejí formou návrhů nejen z Hradu, ale především z vlády," uvedl Kalousek.

Ve sporném prohlášení ústavní činitelé zdůraznili, že Česko "při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí".

Stručný dokument rovněž obsahuje ujištění, že "osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky".

Kritici včetně některých členů vládních stran toto prohlášení označili mimo jiné za vazalské a poníženecké. Jeho signatáři podle nich ustoupili nátlaku jiného státu a v zájmu možných obchodních výhod obětovali hrdost a sebevědomí vlastních občanů.