Ministerstvo vnitra hodlá analýzu NKÚ využít jako doporučení při tvorbě zákonů. Kontrola NKÚ se zaměřila na volby do Evropského parlamentu konané v letech 2009 a 2014, volby do Poslanecké sněmovny z let 2010 a 2013 a na volbu prezidenta v roce 2013.

„Výdaje státu na kontrolované volby se pohybovaly od 420 miliónů do 489 miliónů korun za jedno volební klání a celkem za ně stát zaplatil víc než 2,3 miliardy korun,” uvedl NKÚ.

Kontroloři zjistili, že v průměrných výdajích na jeden volební okrsek existovaly velké rozdíly. Například ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 měla čtyři statutární města průměrné výdaje na jeden okrsek do 20 tisíc korun, u 15 statutárních měst se tyto výdaje pohybovaly mezi 20 až 30 tisíci korunami, ve čtyřech městech činily 30 až 40 tisíc korun a u tří měst byly vyšší než 40 tisíc korun, uvedl NKÚ.

Minimální kontrola statutárních měst

Úřad doporučuje zjednodušit systém financování voleb, který je zvláště pro malé obce administrativně náročný. Ministerstvo financí by navíc mělo výdaje na volby lépe sledovat. „Kontroloři totiž zjistili, že ministerstvo financí kontrolovalo obce III. stupně a statutární města jen minimálně, přestože právě tyto obce měly největší průměrné i absolutní volební výdaje,” kritizovala zpráva NKÚ.

Kromě financování voleb kontrolory zajímalo také to, jak daleko to mají obyvatelé do volebních místnosti.

„Průměrný počet oprávněných voličů na jeden volební okrsek je v České republice 568, což je ve srovnání s průměrným počtem voličů na okrsek v Polsku, Rakousku i na Slovensku nejméně,” zjistil NKÚ. Podle kontrolorů by bylo možné v některých případech počet okrsků snížit, aniž lidem vzroste vzdálenost k volebním urnám.

Podnět pro právní úpravy

Podmínky dané zákonem pro úpravu volebních okrsků jsou velmi tvrdé, na což si obce podle NKÚ opakovaně stěžovaly u ministerstva vnitra. Ministerstvo od roku 2004 změnu navrhovalo již třikrát v rámci širších novel volebních zákonů, ani jednou však tato úprava neprošla.

Ministerstvo vnitra se chce otázkou volebních okrsků dále zabývat. „Analýzy dat, které NKÚ v této souvislosti provedl, byly využity jako podněty doporučujícího charakteru v připravovaných právních úpravách,” uvedla mluvčí ministerstva Lucie Nováková.

Rezervy jsou podle NKÚ také v systému takzvaných přebíracích míst. „Volební místnosti jsou totiž ze zákona přiřazeny k přebíracím místům na základě spádovosti obcí, nikoli na základě dojezdové vzdálenosti nebo doby dojezdu,” vysvětlil úřad. Pokud by některé volební komise mohly využít bližší přebírací místa, stát by ušetřil za dopravu a výsledek voleb by to přitom neovlivnilo.