Předseda senátu Krajského soudu v Brně Aleš Novotný letos v únoru uložil Vitáskové za účastenství ve formě pomoci ke zneužití pravomoci úřední osoby 8,5 roku vězení. Stejný trest pak vyměřil i Schneiderové, další nepodmíněné tresty v rozmezí od pěti do sedmi a půl roku si vyslechlo ještě šest jiných obžalovaných.

Na celkem 168 stranách písemného vyhotovení rozsudku Novotný argumentuje, že vina všech obžalovaných byla jednoznačně prokázána.

Vitásková, která nyní s podporou Úsvitu kandiduje na Ostravsku do Senátu, podle soudce pochybila tím, že dala podřízené Schneiderové souhlas, aby zarazila snahu jiných úředníků ERÚ o obnovu řízení o udělení licence dvěma solárním elektrárnám v Chomutově, konkrétně Saša-Sun a Zdeněk-Sun.

Ty získaly od ERÚ právo vyrábět elektřinu v posledních hodinách závěrečného dne roku 2010, kdy ještě platily vládou schválené výrazně vyšší výkupní ceny. Některé podklady však byly podle rozsudku zfalšované a elektrárny v té době byly ještě nedostavěné, a licenci tak neměly vůbec dostat.

Způsob souhlasu není jasný

V čem však soud není konkrétní, je způsob a čas, kdy měla Vitásková dát Schneiderové volnou ruku. Nicméně její podřízená podle verdiktu i přes zcela opačné stanovisko kolegů včetně jejího přímého nadřízeného řízení skutečně v únoru 2012 zastavila.

„Dle závěrů soudu je zde vidět jasný záměr Michaely Schneiderové zabránit vydání rozhodnutí o řízení o obnově pro společnosti Saša-Sun a Zdeněk-Sun a zároveň vydat rozhodnutí zcela opačné, a to o zastavení řízení,“ napsal Novotný v textu rozsudku.

Na jiné straně dokumentu připomněl, že v době, kdy měl úřad rozhodovat o případné obnově řízení s oběma elektrárnami, dosadila Vitásková Schneiderovu do funkce šéfky odboru licencí ERÚ, pod který případ obou solárů spadal.

„Ing. Schneiderová byla jmenována do této funkce, ačkoli postrádala jakékoli zkušenosti se správním řízením a aniž by měla jakékoli znalosti s řízením oddělení nebo odboru státní správy,“ pozastavil se soudce nad jejím dosazením na důležitý post.

Četla, či nečetla e-mail?

Rovněž ho zarazil fakt, že ačkoli Vitásková věděla o předchozích kontaktech Schneiderové s otcem rovněž obžalovaných dvou majitelů obou elektráren, podnikatelem Zdeňkem Zemkem starším, nechala ji o dalším osudu těchto elektráren rozhodnout.

„Ačkoli věděla, že navrhované rozhodnutí je v rozporu s tím, co v řízení vyšlo najevo, v době od 4. února 2012 do 13. února 2012 blíže nezjištěnou formou udělila Michaele Schneiderové souhlas s vydáním tohoto rozhodnutí…“ uvedl Novotný ve verdiktu.

Neupřesnil tedy, jakým způsobem s postupem Schneiderové šéfka ERÚ souhlasila, nicméně si je podle písemného znění rozsudku jist, že se tak stalo.
Vitásková se brání tím, že e-mail, který jí v únoru 2012 Schneiderová s žádostí o souhlas se svým postupem poslala do soukromé schránky, vůbec nečetla, a tudíž o ničem nevěděla.

„Soud nebude v tomto směru spekulovat o reálnosti údajů obžalované, když zásadní je obsah e-mailu a navazující následné jednání obžalované Schneiderové, které jednoznačně svědčí pro variantu souhlasu obžalované Vitáskové,“ má jasno soudce. Úřednice by si prý bez souhlasu Vitáskové jednat nedovolila.

Když se podle něj o rozhodnutí Schneiderové ve prospěch majitelů elektráren dověděl její přímý nadřízený, svolal okamžitě schůzku u šéfky ERÚ Vitáskové a chtěl věc řešit.

„Na tomto jednání Ing. Vitásková omlouvala postup Michaely Schneiderové a ta nedokázala svůj postup věrohodně vysvětlit. Ing. Schneiderová nebyla ze strany Aleny Vitáskové za svůj postup nikterak postižena,“ připomněl soudce s tím, že naopak šéfka ERÚ odebrala odbor licencí z pravomocí právě toho muže, který si na kroky Schneiderové stěžoval.

Ten navíc musel na základě iniciativy Vitáskové podle verdiktu ERÚ opustit. „Pracovní poměr pak byl postupně ukončen i v případě dalších zaměstnanců, kteří mimo jiné zastávali názor o neoprávněnosti udělení licencí oběma elektrárnám,“ uvedl Novotný.

Motiv chybí?

Ačkoli prý tedy v případě trestního jednání Vitáskové se Schneiderovou je „zjevná snaha zachovat status quo udělených licencí“, soudu se nepodařily objasnit okolnosti motivu obou žen.

Nicméně tím, že obě elektrárny získaly licence v poslední den roku 2010 za vyšší garantované výkupní ceny elektřiny, a údajně zásahem jmenovaných úřednic ERÚ o ně v roce 2012 nepřišly, se může celková škoda vyšplhat k astronomickým částkám.

„Soud dospěl k závěru, že … bude za dvacet let čerpání garantované ceny činit škoda téměř 1,9 miliardy korun,“ konstatoval předseda senátu. Proti jeho verdiktu se odvolali jak obžalovaní, tak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Případ tedy bude ještě projednávat nadřízený olomoucký vrchní soud.