Novela vedle toho počítá i se vznikem sněmovní kontrolní komise dohlížející na činnost civilní rozvědky. Jde o narovnání stavu, kdy na činnost dvou zbývajících služeb již kontrolní komise dohlížejí. Návrh poslancům představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Čtvrtstoletí dlouhá cesta od Jekylla k Hydovi

Nově zaváděný stupeň kontroly by podle důvodové zprávy měl „posuzovat zejména podezření z neoprávněného zásahu zpravodajských služeb do ústavně garantovaných práv a svobod”.

„Tato změna je nesmírně důležitá. Civilní rozvědka je jediná zpravodajská služba, která nemá parlamentní kontrolu. Význam parlamentní kontroly je ochranou práv osobních svobod občanů. Stavíme se za to, aby občanům nebylo zbytečně ubližováno a nebyli zbytečně součástí nějakých šetření a odposlechů,“ uvedl člen výborů pro bezpečnost a obranu Václav Klučka (ČSSD).

Novela vychází z programového prohlášení vlády, ale zásadní problém s ní nemá ani opozice. Poslanec ODS Marek Benda ocenil, že návrh byl „komunikován napříč Sněmovnou”, a připomněl, že téma práce a kontroly zpravodajských služeb „nepatří do oblasti politických střetů”.

Opatrnost je namístě

Poslanci se shodli, že návrh neohrožuje důvěryhodnost tajných služeb v očích zahraničních partnerů, ale umožňuje kontrolu. Martin Lank (Úsvit) nicméně varoval, že pokud by mohli členové zvláštního kontrolního orgánu dohlížet i na tzv. živé spisy, mohlo by to být právě v očích zahraničních partnerů kontraproduktivní.

„Není potřeba je kontrolovat. Ale když už to máme udělat, tak to udělejme tak, aby to bylo přínosem a mělo to smysl a hlavně aby to neuškodilo,“ prohlásil na plénu Lank.

Debata ve výborech se bude ještě vést o požadavcích na členy kontrolního orgánu. Podle návrhu by je Sněmovna měla volit na pět let, měli by mít právní vzdělání a bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné.