Novelu podpořilo 135 zákonodárců, proti zvedlo ruku 29. Proti byla především TOP 09 a poslanci z hnutí Úsvit.

Topce vadilo, že pokud bude na jedno místo ve stejný čas nahlášeno více akcí, tak zákon umožní radnicím vymezit místo shromáždění a že úředník bude moci na místě rozhodnout o změně místa shromáždění.

„Může to být zneužito v politickém boji. Je důležité i to místo, na které je shromáždění svoláno. Jestliže může být úředníkem určeno jiné místo, je to zásah do shromažďovacího práva,“ kritizoval normu poslanec Martin Plíšek (TOP 09).

Svolavatelé shromáždění budou muset nově také uvádět kontaktní údaje a budou mít výslovnou povinnost být na akci přítomni.

Sněmovna přehlasovala Senát

Poslanci naopak odmítli dva návrhy Senátu. Horní parlamentní komora chtěla uzákonit možnost spontánních shromáždění bez ohlášení úřadům při nečekaných událostech. Navrhovala také rozšířit okruh lidí, kteří mohou radnicím akce oznamovat.

S tím poslanci nesouhlasili a předloha prošla dolní parlamentní komorou v původním znění. Pro senátní návrh hlasovalo deset poslanců, proti 138.

Za urážku úředníka pokuta až 10 tisíc

Sněmovna v úterý hlasovala také o dalším zákoně vráceném Senátem. V rámci novely o přestupcích horní komora navrhla, aby správní úřady nemusely řešit nemajetkovou újmu, kterou lidé utrpí jako oběti pachatelů přestupků. Tuto změnu poslanci podpořili.

Novela mimo to razantně zvyšuje pokuty za vybrané přestupky. Například za urážku nebo pomluvu úřední osoby by lidé mohli nově zaplatit až 10 000 korun. [celá zpráva]

Obě normy nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.