Někdejší bývalý pověřený ředitel Vojenského zpravodajství se podle zjištění redakce domáhá zrušení dvou rozhodnutí úřadu a následně i jeho ředitele Dušana Navrátila.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

První se týká toho, že NBÚ loni počátkem prosince sebral Pilcovi v té době stále platnou nejvyšší možnou prověrku na stupeň přísně tajné. Druhou žalobou zase napadá rozhodnutí úřadu a Navrátila o neudělení nové prověrky na stejný stupeň.

Bez té přitom nebude moci podle zákona dál zůstat ve funkci šéfa prezidentovy vojenské kanceláře. Jenže správní žaloby většinou pražský městský soud začne projednávat až řádově za několik měsíců, výjimkou v minulosti nebyla i více než roční prodleva.

Až se tak přece jen stane, Pilc hodlá kromě vlastní výpovědi předvolat k soudu celou řadu svědků, mezi nimiž je podle informací Práva několik známých jmen. Svou výpověď by měl absolvovat například český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek, ale i ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta.

Svědčil proti svým šéfům

Důvodem je skutečnost, že právě jeho podřízení vyšetřovali kauzu kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové) a v jedné z částí tohoto případu i možné zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování několika lidí včetně první manželky tehdejšího předsedy vlády Petra Nečase (ODS) Radky.

V této větvi jsou mezi obžalovanými kromě Nečasové i bývalí šéfové vojenské tajné služby Ondrej PáleníkMilan Kovanda, kterým Pilc v minulosti dělal náměstka.  Druhého jmenovaného navíc po jeho obvinění vystřídal dočasně ve funkci ředitele.

A byl to pak právě Pilc, kdo jako důležitý svědek obžaloby proti oběma svým bývalým nadřízeným vypovídal u Obvodního soudu pro Prahu 1. V dřívějších vyjádřeních pro média totiž mimo jiné konstatoval, že Vojenské zpravodajství v rámci kauzy Nagyová chybovalo, což Páleník s Kovandou dodnes odmítají.

V žalobě se v této souvislosti dokonce hovoří o možné pomstě bývalých či současných pracovníků Vojenského zpravodajství.

Snaha o profesní likvidaci

A samotné řízení týkající se jeho prověrky označili v žalobách jako cílenou snahu některých osob z bezpečnostních struktur o Pilcovu profesní likvidaci.

„Jménem svého klienta žaluji Národní bezpečnostní úřad a jeho ředitele. Svým postupem a rozhodnutím porušil Ústavou zaručená práva mého klienta, který tak musí čelit nejen poškozování svého dobrého jména na veřejnosti, ale prakticky i postupu hraničícímu s profesní likvidací,“ sdělil ve čtvrtek Právu právník Volák.

V žalobách s Pilcem napadají údajně nezákonný postup rozkladové komise, která jako poradní orgán Navrátila během jednoho měsíce nejprve navrhla zrušit rozhodnutí o sebrání a neudělení prověrky, aby pak podruhé s tímto postupem úřadu souhlasila.

V rozporu se zákonem pak podle nich postupoval i sám ředitel NBÚ, který si prý aktivně vyžádal doplňující informace o Pilcovi od vojenských zpravodajců. A generálovi rovněž vadí, že úřad zneužil své pravomoci v podobě utajení důvodů, proč vlastně Pilc o prověrku přišel a novou nezískal. Dodnes to prý netuší.

„Je proto nezbytné, aby bezpečnostní prověrky nebyly netransparentním nástrojem profesní likvidace a třeba i na objednávku. Je nezbytné, aby tak závažné dokumenty nebyly v rukou lidí, kteří na vysokých postech porušují zákony této země,“ nebral si ve čtvrtek servítky advokát Volák. Podle něj by se systém udělování prověrek měl změnit, třeba i verdiktem soudu.

Jako další svědky chce pozvat mimo jiné jednoho bývalého náměstka ministra zahraničí, několik vojenských přidělenců u ambasád i bývalých či současných zaměstnanců Vojenského zpravodajství. Co by přesně měli sdělit, to si žalobce s právníkem nechávají až k soudu.

Samotný úřad je prý na spor připraven. „NBÚ uvítá možnost obhájit své rozhodnutí před soudem, kterému mj. předloží veškerý spisovný materiál k danému řízení,“ konstatoval už počátkem týdne jeho mluvčí Radek Holý.