Hlavní obsah

Babiš k migraci: Se Zemanem souhlasím

Právo, Jan Rovenský

Pokud jde o imigrační krizi a možné hrozby, ministr financí a lídr ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Milošem Zemanem. V rozhovoru pro sobotní Právo Babiš připustil, že by jeho hnutí nemuselo v prezidentských volbách 2018 stavět vlastního kandidáta. Naznačil, že by mohlo podpořit právě Zemana.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš

Článek

Pane vicepremiére, názor na uprchlíky naposledy rozdělil premiéra a prezidenta. Miloš Zeman tvrdí, že mezi migrací a teroristy existuje souvislost a mluví o dobře organizované a zaplacené invazi. Bohuslav Sobotka říká, že nebezpečí představují teroristé, nikoliv uprchlíci, kterým je třeba pomoci. Co si myslíte vy?

Jestli to je zaplacené, nevím. Ale souhlasím s prezidentovým názorem, že existuje nějaká souvislost mezi migrací a teroristy, a mám pocit, že tzv. Islámský stát může zneužít uprchlické vlny. Je rozhodně divné, že do Evropy míří samí mladí muži, místo aby ve své zemi bojovali proti teroristům. To nejsou typičtí uprchlíci.

Zeman vzkázal Sobotkovi, že nedoceňuje reálné nebezpečí migrační krize. Souhlasíte s prezidentem i v tomto názoru?

Nechci hodnotit jejich vzájemný spor. Myslím, že to neměli řešit přes stránky novin, ale mezi čtyřma očima. Nemíním komentovat, kdo má či nemá pravdu. To ukáže až čas. Ale je otázka, co ještě víc můžeme v EU udělat. Máme nějakou váhu a ta je, jaká je.

Nemyslím si, že by docházelo k fašizaci společnosti. Lidé jen mají strach
ministr financí Andrej Babiš

Sobotka zase zaútočil na Zemana kvůli tomu, že se 17. listopadu na Albertově postavil vedle Martina Konvičky z Bloku proti islámu. Zemana označil za populistu, který parazituje na obavách lidí z tzv. Islámského státu. Myslíte si totéž?

To si nemyslím. Je samozřejmě špatně, že prezident vystoupil po boku pana Konvičky. To není dobře. Konvička je extremista, který mluví nepřijatelně. Co ale znám prezidenta, tak on všechnu tu organizaci kolem neřeší.

Někteří komentátoři a politici varují před tzv. hnědými tendencemi a fašizací většinové společnosti. Sdílíte tyto obavy?

Ne. Nemyslím si, že by docházelo k fašizaci společnosti. Lidé jen mají strach. Který rodič by ho neměl, když vidí v televizi atentáty v Paříži, jak radikálové řežou hlavy a střílejí do lidí? Mám čtyři děti a jen ta představa… Je děsivé, že existují lidé, kteří něco takového dokážou. Proto je normální mít obavy, navíc když lidé vidí neschopnost EU migrační krizi řešit.

Říkal jste, že Zeman organizaci na Albertově pravděpodobně neřešil. Může si ale nejvyšší ústavní činitel dovolit neřešit, vedle koho si stoupne na pódium?

Nechci to hodnotit, s prezidentem jsem o tom nemluvil. Je to jeho věc.

Původně měl Konvička nahlášenou akci na Hradčanském náměstí, a ne na Albertově, takže bych to spíš viděl tak, že na prezidentovi parazitovali a zneužili ho.

Je pravda, že prezident má občas kontroverzní výroky, ale na druhou stranu byl jedním z prvních, kdo v OSN mluvil o nutnosti bojovat proti tzv. Islámskému státu. Byl třeba kritizován za to, že jel za ruským prezidentem Putinem.

A kdo teď jezdí do Moskvy? Francouzský prezident Hollande, který Putina, jenž pro něj byl předtím agresor, nyní označuje za spojence a společně podnikají nálety proti radikálům v Sýrii.

Co tolik chvály na Zemana? Spolu sice máte celkem dobré vztahy, ale teď mluvíte, jako byste ho málem chtěl podpořit v příští prezidentské volbě.

V ANO nevidím žádného kandidáta na prezidenta.

Co ministr obrany Stropnický? O něm jste mluvil jako o možném kandidátovi.

Řekl jsem, že by pan Stropnický mohl být naším kandidátem na prezidenta, ale neřekl jsem, že ho budeme nominovat.

Prezident Zeman je kontroverzní. Na druhou stranu je výrazný a je určitě lepší prezident než Klaus. Jako premiér vedl relativně úspěšnou vládu, jako prezident bojuje za české firmy. Je otázka, jestli některými výroky to nepřehání, ale má plno rozumných názorů, se kterými souhlasím.

Takže by ANO mohlo podpořit prezidenta Zemana, zatímco ČSSD je teď po Albertovu na vážkách? Jak si myslíte, že by to skousli vaši poslanci?

Pokud nenajdeme nějakou výraznou osobnost, tak nevím, jestli má smysl jít mermomocí do prohrané války jen proto, abychom měli kandidáta. Myslím ale, že to je předčasná otázka. Prezidentská volba je daleko a do té doby se může leccos stát. Zatím to neřešíme, teď se musíme soustředit na krajské volby.

Pojďme zpět k uprchlické krizi. Slovensko ve středu podalo u Soudního dvora EU žalobu proti uprchlickým kvótám, ve čtvrtek udělalo totéž Maďarsko. Česká vláda se původně dohodla, že se k SR nepřidá. Minulý týden jste ministry vyzval, aby to zvážili, nakonec ale zůstalo při starém. Proč stále měníte názory?

Protože je nemění jen blbec. Můj názor má nějaký vývoj, to je přece normální. Když je povodeň, a migrační vlna takovou povodní je, a voda vám stoupá ze sklepa do přízemí a pak teče i komínem, tak přece musíte reagovat. EU je přitom samý summit, ale výsledek žádný.

Od té doby, kdy jsme se poprvé v kabinetu o žalobě bavili, došlo na atentáty v Paříži, ochromení Bruselu, ke vzniku nové polské vlády odmítající kvóty, výstavbě plotů Slovinskem a Makedonií i na výrok šéfa německé rozvědky, že většina uprchlíků jsou mladí muži mezi šestnácti a pětatřiceti.

Minulý týden v sobotu jsem tedy vládě navrhl, že bychom se mohli přidat k žalobě, jelikož existovala možnost, že by Slováky podpořili právě Maďaři a možná i Poláci. Dostal jsem ale vynadáno, většina byla proti. Nemyslel jsem to nijak zle, i když to tak ČSSD vzala. Jen jsem si o tom chtěl s kolegy promluvit.

Sám ale říkáte, že kvóty nebudou fungovat, tak proč se přidávat k žalobě?

Samozřejmě že jsou kvóty nesmysl a že jsou mrtvé. Šlo mi ale o princip, protože se mi nelíbí, když nám někdo něco vnucuje. EU přece nemá fungovat na zásadě, že Komise a velké země nenaslouchají těm malým a že je přehlasují.

Velké státy nechápou, že máme jinou přistěhovaleckou politiku, že u nás žijí hlavně Ukrajinci, Rusové a Vietnamci. Proč by měli Ukrajinci být méněcennější než Syřané? Máme k nim blíž, jsou to Slované. A to se snažíme velkým zemím a Komisi vysvětlit. Jsme přece v úplně jiné situaci, než jsou Němci nebo Francouzi.

Samozřejmě že chceme být součástí Evropy. Ale nechceme tam být do počtu. Nechceme za to, že dostáváme peníze, držet hubu. Pokud nám EU chce sáhnout na peníze a začne rozbíjet volný pohyb a mluvit o „minischengenu“, tak to je cesta do pekel a k rozpadu.

Lucembursko nyní navrhuje, aby členské státy Schengenu měly možnost uzavřít hranice až na dva roky. Jsme svědky konce volného pohybu po Evropě?

Místo toho, aby uzavřeli vnější schengenskou hranici, což je jediné možné řešení, a udrželi volný pohyb uvnitř Evropy, tak navrhují toto. To je neuvěřitelné.

Turecko má od EU dostat tři miliardy eur, aby zlepšilo podmínky pro uprchlíky a na ochranu hranic. Bude to stačit?

Musí to stačit, to je ohromná suma peněz. Upřímně řečeno nechápu, proč se do debaty plete zrušení vízové povinnosti a obnovení přístupových rozhovorů s EU, když Turecko do Evropy nepatří.

Turecko by ty peníze mělo použít na boj proti pašerákům, na zlepšení životní úrovně v současných táborech, na výstavbu nových záchytných zařízení, na jídlo a léky pro imigranty.

A pokud někdo potřebuje pracovníky v určitých oborech, tak ať se dělá selekce na přesně stanovená pracovní místa v táborech v Turecku a ať migranti létají přímo z Istanbulu či Ankary a nešpacírují po Evropě. Úřady mají imigraci pod kontrolou ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii, tak proč by to nešlo v Evropě?

Evropa má jiný přístup, zakládá si na svých humanistických tradicích.

Evropa ale v prvé řadě musí být zodpovědná vůči Evropanům. Nemůžeme přece ve jménu humanity kontinent zahubit. V Bruselu má být v roce 2030 víc muslimů než Evropanů. To si u nás nedovedu představit, něco takového by naši lidé neakceptovali. Chtějí, aby tu jako většinové obyvatelstvo zůstali Češi.

Nejde o to, že bychom nebyli solidární, svoji solidaritu jsme v minulosti prokázali. Když nám někdo vyčítá, že Češi a Slováci v několika vlnách emigrovali během 20. století na Západ, tak si neuvědomuje, že šlo o vzdělané lidi, kteří se domluvili a byli plusem pro společnost.

Teď do Evropy přichází řada negramotných lidí, kteří neumějí jazyk, a jak se mi svěřil šéf jedné gigantické firmy, jsou pro práci nepoužitelní. A je také otázka, jestli vůbec chtějí pracovat. V Německu by pomalu chtělo žít šest miliard lidí. Proč uprchlíci míří zrovna tam? Protože tam je nejlepší systém sociálních dávek.

Některé české firmy si nemyslí, že by migranti byli nepoužitelní. Svaz průmyslu a dopravy oznámil, že by podniky mohly přijmout až pět tisíc Syřanů. Co váš Agrofert?

Já dávám práci ukrajinským rodinám. My jsme Slované, tak radši budu pomáhat Ukrajincům, v jejichž zemi je také krize a kteří půl roku musejí čekat na víza, než abych zaměstnával syrské rodiny. Ať si každý zaměstná, koho chce, ale ať si o tom rozhodují samy české firmy, a ne aby nám to někdo diktoval z Bruselu.

Klíčem ke zmírnění migrační vlny je ukončení bojů v Sýrii. Je zapotřebí k míru prezident Asad, nebo naopak je překážkou?

Myslím, že mír bez Asada není možný. Jistěže je Asad diktátor, ale za současné situace musí být součástí řešení, byť třeba dočasného, aby se pak mohly uskutečnit volby. Pokud je vůbec Sýrie schopná demokraticky fungovat, jako třeba Maroko, o čemž nejsem přesvědčen. Každopádně pro mír v Sýrii je klíčová spolupráce Rady bezpečnosti OSN a regionálních mocností. Nejdříve ale musíme vyhrát válku.

V Sýrii dnes už shazuje bomby kdekdo. Američané, Britové, Francouzi, Rusové… Lze vyřešit situaci ze vzduchu, anebo bude třeba pozemní operace?

Podle mě to bez pozemní operace NATO v Sýrii a Iráku ve spolupráci s Ruskem nepůjde. Samozřejmě rozumím tomu, že Spojené státy jsou kvůli zkušenostem z minula zdrženlivé, ale bavíme se tu o válce s teroristy, kteří zatím napadli Francii a Belgii. Kdyby to Západ nenechal dospět do této situace, tak bychom se o tom teď nemuseli bavit.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání Práva

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám