„Cílem dnešního (pondělního) jednání nebylo najít řešení. Analyzovali jsme různé možnosti,“ řekl Asselborn. Zásadní podle něj bude úterní schůzka ministrů vnitra EU.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Neodpověděl na dotaz, zda na úterním jednání budou země odmítající kvóty v případě potřeby přehlasovány. Řekl pouze, že je jeho úkolem, aby našel společné řešení. Asselborn prý udělá vše pro to, aby země osmadvacítky našly kompromis.

„Budu hledat společné východisko, to je moje role v rámci našeho předsednictví, aby se shodlo všech 28 zemí. Nelze předvídat, jak to dopadne,” dodal.

„Všichni jsou oddáni myšlence dosáhnout jednotného postoje. Jsme si vědomi toho, že Evropa potřebuje společnou kolektivní akci, kterou by se urychlilo řešení situace,“ dodal Zaorálek.

„Cílem dnešní schůzky nebylo najít řešení, to je program na zítra. Nepřijel jsem s tím, že je vše pozitivní a nejsou problém. Všechny body, kde jsou rozdíly, byly položeny na stůl a já v tom mám jasněji. Na základě toho možná zítra můžeme najít řešení,” uvedl šéf lucemburské diplomacie.

Kvóty mnohé země odmítají

Zaorálek také Asselbornovi předal analýzu ministerstva vnitra, která upozorňuje na „zásadní nejasnosti” ohledně zavádění povinných kvót pro příjem běženců do jednotlivých zemí EU. Asselborn řekl, že se s ní seznámí. [celá zpráva]

Česko společně se zeměmi V4 odmítají plán Evropské komise na povinné mimořádné přerozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl ze tří unijních zemí, které čelí největšímu náporu migrantů. Výhrady ke kvótám mají i další země například z Pobaltí.

Odmítání kvót kritizují někteří západní politici. Podle některých z nich by například takový postoj měl mít vliv na rozdělování peněz z fondů EU.