Plzeňský okresní soud byl ale opačného názoru a stíhání čtveřice zaměstnanců bezpečnostní agentury a jednoho z manažerů společnosti OBI zastavil s tím, že takové jednání trestné není.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Měli hrozit policií

Žalobce, který trval na tom, že se všech pět mužů dopustilo přečinu přisvojení pravomoci úřadu, neuspěl se stížností ani u krajského soudu, který původní verdikt potvrdil.

Ze spisu vyplývá, že odpustky od pachatelů krádeží vybírali pracovníci ostrahy od roku 2009 v obchodních domech v Plzni, Klatovech a v Berouně, a to na základě pokynu a směrnice od šéfa oddělení bezpečnosti společnosti OBI.

Zloděje detektivové po zadržení upozornili, že mají možnost místo toho, aby byla přivolána policie, zaplatit takzvaný administrativní poplatek ve výši tisíc korun jako kompenzaci části nákladů spojených s řešením drobných krádeží.

Většina zlodějů na to slyšela, uhradila jak požadovaný poplatek, tak i zboží pronesené pokladnou bez placení.

Paušál za škodu

„Šlo o nabídnutí řešení situace osobě přistižené při spáchání majetkového deliktu, a tedy nelze ani v nejmenším usuzovat na svobodný projev vůle přestupce takovouto dohodu uzavírat. Právě pod hrozbou přivolání policie řada přistižených pachatelů drobné krádeže přistoupila na nabízenou variantu, tedy uhrazení částky tisíc korun,“ argumentoval státní zástupce.

Podle něj obvinění svým jednáním realizovali provádění úkonů, které jsou svěřeny v rámci objasňování trestné činnosti pouze policii. Podle soudu ale úhrada administrativního poplatku byla přistiženým osobám nabízena jako možnost a nebyly k ní nijak nuceny.

„Onen administrativní poplatek lze v podstatě chápat jako paušálem stanovenou náhradu škody, respektive části výdajů potřebných k ostraze daných objektů, přičemž takto to také příslušníci bezpečnostní agentury přistiženým osobám prezentovali,“ konstatovali soudci.

Právo na náhradu má každý

Upozornili přitom na to, že právo žádat náhradu škody přísluší každému subjektu a její vymáhání je zcela běžný institut občanského práva.

„Není vyhrazeno orgánům státní moci či správy a jeho realizací rozhodně není pravomoc těchto orgánů suplována,“ píše se v rozsudku.

Soud považuje možnost uhrazení zmiňovaného poplatku za nabídku mimosoudního vyrovnání v situaci, kdy daná osoba byla přistižena pracovníky bezpečnostní agentury při protiprávním jednání ke škodě společnosti OBI.

„Není povinností osoby, která přistihne jinou osobu při protiprávním jednání, oznámit to příslušným orgánům, v jejichž kompetenci by bylo věc řešit jako přestupek,“ poznamenali soudci.

Z výpovědi zadržených lapků navíc vyplývá, že na ně nebyl vyvíjen nátlak a detektivové s nimi jednali slušně.

„Nevyhrožovali jim ani je k zaplacení poplatku nenutili. Došlo i na případy, kdy přistižená osoba odmítla uhradit požadovanou částku a celá záležitost skončila přivoláním policistů a uložením blokové pokuty za přestupek proti majetku,“ uzavřel soud.