Policie chtěla po notářce závěť, protože vyšetřovala případ možného podvodu. Ručně psaná závěť nesvéprávné ženy prý mohla být plagiátem zhotoveným v boji o majetek v celkové hodnotě téměř deset miliónů korun. Když notářka odmítla dokument vydat, státní zástupce požádal o souhlas s vydáním listiny soud, který žádosti vyhověl. Notářka však ani poté závěť nevydala.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„K prolomení ochrany soukromí, včetně dovoleného zásahu do povinnosti mlčenlivosti, může ze strany veřejné moci dojít jen zcela výjimečně, a jen je-li to nezbytné, a účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak. Při nedodržení některé podmínky jde o zásah protiústavní,“ konstatovala mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Podle verdiktu soud rozhodnutí o vydání závěti odůvodnil velmi ledabyle. „Zcela chybí uvedení skutečností a úvah, které soud k vyslovení souhlasu s vydáním závěti zůstavitelky orgánům činným v trestním řízení vedly. Za této situace tedy ÚS nemohl než dospět k závěru, že Okresním soudem v Hradci Králové nebylo ani elementárně garantováno respektování práva zůstavitelky na ochranu soukromí, a pokud stěžovatelka nevyhověla výzvě policejního orgánu k vydání kopie závěti zůstavitelky, vlastně tímto způsobem zajistila ochranu soukromí namísto orgánu veřejné moci,“ dodala Sedláčková.