Česká republika loni přijala 1145 žadatelů o azyl, zatímco Švédsko, které má podobný počet obyvatel, jich přijalo zhruba 80krát více, burcoval v Poslanecké sněmovně Muschel.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Přijel debatovat na seminář o aktuálních otázkách migrace, který uspořádaly sněmovní orgány zabývající se migrací ve spolupráci s Národním konventem o EU.

Nastal čas vzájemné pomoci

České vládě Muschel mimo jiné připomněl, že už v 90. letech Česko přijalo na 25 tisíc uprchlíků z války v Jugoslávii. „To znamená, že jste schopni uprchlíky přijímat,“ řekl.

Laurentch Muschel

Laurentch Muschel

FOTO: www.hertie-school.org

Nadhodil také, že v letech 1968 a 1969, kdy po invazi vojsk Varšavské smlouvy následovalo období normalizace, odešlo z Československa do zahraničí na 70 tisíc lidí. „Tak je načase, abyste i vy projevili solidaritu.“

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Za poslední dva dny zachránili ve Středozemním moři 4400 běženců z Libye

Zdroj: Reuters

Ta podle něj v současnosti mnoha státům schází. Státy Evropské unie minulý týden odmítly přerozdělování uprchlíků na bázi povinných kvót, země tak mají činit dobrovolně. Muschel zdůraznil, že si ČR a jiné země budou moci vybrat konkrétní lidi, které chtějí na svém území přijmout, stejně jako u nich budou moci provádět bezpečnostní prohlídky.

Počet uprchlíků jasný v červenci

Počet uprchlíků, který Česká republika přijme, má být předložen vládě v polovině července, informoval Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Poté se uskuteční jednání ministrů vnitra členských zemí EU, kde se budou jednotliví zástupci států informovat o možnostech v rámci přijímání migrantů.

Upozornil, že nelegální migranti v tuto chvíli hledají nové trasy do Německa a Švédska, které jsou pro uprchlíky přitažlivé kvůli vlídnému sociálnímu systému. Tato cesta logicky často vede přes Českou republiku. Přitom většina těchto lidí nehodlá v ČR zůstat, o azyl chtějí požádat až v cílové destinaci.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza zase prohlásil, že je zapotřebí prosadit efektivnější návratovou politiku, lépe chránit evropské hranice a monitorovat pohyb na území EU. Řecko a Itálii zkritizoval za nízkou efektivitu při bránění hranic. Pozastavil se také nad tím, že Česká republika opakovaně nabídla Itálii prostředky na zlepšení systému na odchytávání uprchlíků, ale její autority nereagovaly.

Migrantů je stále víc

Laurent Muschel upřesnil, že EU již za pomoci italské pobřežní stráže začala s ničením některých pašeráckých lodí, ale jen těch, ze kterých se na moři podaří zachránit uprchlíky. Pro ničení plavidel ještě před naloděním běženců na afrických březích je potřeba buď rezoluce Bezpečnostní rady OSN, kterou blokuje Rusko, nebo povolení libyjské vlády, s níž se zatím marně vyjednává.

Počty lidí, kteří s vidinou lepšího života v Evropě opouštějí svou vlast, rostou, současně se zvyšuje počet těch, kteří při pokusu odejít ze země zemřou. Jak informovala vedoucí české pobočky Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková, k 22. červnu letošního roku zahynulo 1875 lidí, přičemž naprostá většina při přechodu do Itálie.

Je také známo, že roste počet žadatelů o azyl, a to jak v celoevropském měřítku, tak v České republice. „Loni požádalo v EU o azyl na 626 tisíc osob a zdá se, že toto číslo bude opět překonáno,“ informoval první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Česká republika podle něj zatím eviduje 73procentní nárůst proti roku 2014. Tehdy zaznamenala 1145 žádostí o azyl, přitom jen za letošní březen jich bylo 196.