Mládek uvedl, že bez prolomení limitů na dole Bílina, které nebude mít žádné dopady na lidská sídla, by nebylo možné garantovat výrobu tepla v teplárnách bez navyšování cen pro spotřebitele. Proto by mělo být takto vytěžené uhlí určeno primárně pro teplárny.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Ministr rovněž oznámil, že navrhne odložení rozhodnutí o případném prolomení těžby na dole ČSA do roku 2020. Podle Mládka je ještě dost  času na zvážení rozhodnutí. Zároveň uvedl, že jedna z doposud zvažovaných variant, tedy částečné prolomení těžby na dole ČSA, by nebyla pro těžaře efektivní. Tato varianta počítala s bouráním části Horního Jiřetína. Úplné prolomení limitů na dole ČSA by pro obec znamenalo zánik. Prolomení limitů s dopadem na obce však ostatní politici vesměs odmítají.

Podle starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta je snaha o posunutí termínu rozhodnutí  absurdní. „Ministr předložil polovičaté řešení, které nechává Jiřetínské na dalších pět let v obrovské nejistotě – firmy ani živnostníci nevědí, zda se jim vyplatí investovat, obyvatelé nevědí, zda si mají opravit střechu,“ dodal starosta s nadějí, že vláda toto řešení odmítne.

Rozvoj jaderné energetiky

Mládek konstatoval, že další rozhodnutí se musí odvíjet i od rozvoje jaderné energetiky. Stát chce postavit nový blok v Dukovanech i v Temelíně.  Státní úřad pro jadernou bezpečnost totiž podle informací resortu hodlá prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany o 10 let s možností dalšího desetiletého prodloužení.

„Může se stát, že mezi lety 2025 až 2035 nebude k dispozici výkon stávajících Dukovan a nové bloky ještě nebudou v provozu,“ připustil ministr.

Stát předpokládá, že v roce 2040 bude polovina elektrické energie v ČR vyráběna z jádra, 25 procent z obnovitelných zdrojů, 15 procent z uhlí a zbytek  z plynu.