Novela, kterou Dienstbier předložil, počítá například s tím, že by prezident nově potřeboval ke jmenování členů bankovní rady České národní banky souhlas Senátu. Naopak ke jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího správního soudu už nově nebude potřebovat kontrasignaci předsedy vlády.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zjednodušit by se měly podmínky pro podání žaloby na prezidenta. Zatímco dosud bylo nutné, aby takovýto krok schválila třípětinová většina SenátuSněmovny, nově by stačila ústavní většina alespoň u jedné komory.

Ministr nebude poslancem

Novinkou bude také zavedení klouzavého mandátu pro poslance. To znamená, že pokud by se poslanec stal ministrem, ve sněmovní lavici by jej zastoupil náhradník. Novela také upřesňuje některé formulace, jako například že demise premiéra je zároveň demisí celé vlády.

Návrh zároveň stanoví, že vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu. Cílem je předejít možným sporům s prezidentem v oblasti zahraniční politiky. „Novela obsahuje pouze pravomoc prezidenta ratifikovat, nikoli sjednávat smlouvy, což odpovídá praxi, tak to prostě probíhá, že smlouvy stejně sjednává vláda,“ doplnil Dienstbier.

Jak v úterý informovalo Právo, nevoli budí druhá část ustanovení. Opozice kritizuje, že přesouvá odpovědnost za politiku státu z parlamentu na vládu. [celá zpráva]

Dienstbier ale kritiku odmítá: „Toto není žádná revoluční změna, výkladově se takto ústava chápala, nejedná se ani o nějaké přerozdělení vlivu parlamentu a vlády.“

Hrad je proti

Hradu se tyto návrhy nelíbí. Úprava jmenování členů bankovní rady podle připomínek hradních úředníků ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti.

Hrad odmítá návrh jako celek a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.

Premiér Bohuslav Sobotka po jednání ujistil, že se nejedná o kroky motivované chováním současného prezidenta Miloše Zemana. „Nejde nám o to, abychom zasahovali do jeho pravomocí,” řekl s tím, že se jedná o systémová opatření a většina z nich začne platit až pro příští hlavu státu.

Pro novelu ve znění, ve kterém ji schválila Legislativní rada vlády, ale zřejmě nebude bez kompromisu možné sehnat dostatečný počet hlasů. Koalice má ve Sněmovně 111 poslanců, pro schválení změny ústavy jich ale potřebuje 120.

Dienstbier prohlásil, že nyní bude o chystaných změnách ústavy jednat s opozicí. „Jsme otevření kompromisu, je samozřejmé, že podpora musí být širší,“ řekl ve středu novinářům. Na vládě prý nedošlo k žádnému sporu, pouze jeden ministr se údajně zdržel.