Žebříček účasti na plénu dolní komory v tomto volebním období ukázal, že Schwarzenberg se zúčastnil jen 28,3 procenta hlasování. Následuje ho šéf výboru pro obranu David Kádner (Úsvit) s 42,5 procenta a komunista Vojtěch Adam s 51,1 procenta.

„Účast neříká nic“

Šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se této statistice brání. „Samotná účast ve Sněmovně neříká vůbec nic o naší práci,“ řekl Právu.

Podle Kalouska i v době hlasování může mít poslanec povinnosti jinde. Nízkou účast svého partajního šéfa Schwarzenberga zdůvodnil Kalousek tím, že patří mezi významné členy Evropské lidové strany a také jako předseda zahraničního výboru je často na cestách.

Právě klub TOP 09 zablokoval při dubnové schůzi komory jednání kvůli dovolené ministra financí Andreje Babiše (ANO), který vyrazil s rodinou na lyže. [celá zpráva]

Potíže mají i ministři

Podle Kalouska je rozdíl v absenci poslance a ministra, který má ve Sněmovně zdůvodňovat návrhy zákonů.

„Neznám situaci, kdy by nějaký poslanec TOP 09 chyběl na zasedání tak, že by kvůli tomu musela Sněmovna korigovat svůj program,“ uvedl v narážce na fakt, že kvůli Babišově dovolené přesouvali poslanci některé zákony na dobu, až se ministr vrátí.

Častá je i absence ministrů na jednáních Sněmovny. Opozice ji kritizuje bez ohledu na fakt, kdo zrovna vládne.

I proto politici koketují se zavedením takzvaného klouzavého mandátu, kdy by za ministry nastoupil náhradník. Nyní jej prosazuje ANO, ale podporu zatím nemá.

Lubomír Zaorálek na středečním jednání Sněmovny.

Lubomír Zaorálek

FOTO: Petr Horník, Právo

V tomto volebním období patří k největším sněmovním absentérům z řad ministrů šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) s účastí 33,7 procenta a šéf vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s 36,7 procenta.

Přitom premiér a soc. dem. šéf Bohuslav Sobotka dosáhl účasti 47,9 procenta. Mezi členy vlády za ANO je na tom nejhůř Babiš, který se účastnil 45,7 procenta hlasování, a bývalá šéfka spravedlnosti Helena Válková s 49,7 procenta.

„Občas musím v klubu dělat bububu. Makat se přece musí,“ uvedl pro Právo šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

U lidovců nejčastěji chybí ministr zemědělství Marian Jurečka, který byl přítomen 41 procent hlasování. Jeho partajní šéf a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek má na svém kontě 47,1 procenta účasti.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL)

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL)

FOTO: Petr Horník, Právo

K opačnému pólu pak patří ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který se účastnil 86,1 procenta hlasování.

Předseda lidoveckého klubu Jiří Mihola pro to má jasné vysvětlení: „Pokud srovnáte agendu ministerstev, pak v případě zemědělství jde o náročný resort,“ řekl Právu s tím, že lidovecký klub s pracovní morálkou problém nemá.

Celkově jsou v účasti při hlasování pléna nejlepší komunisté s téměř 85 procenty, následují je lidovci a hnutí ANO se 78 procenty.

Pořadí premiantů vévodí Jiří Valenta (KSČM) s účastí 98,8 procenta, následován stranickým kolegou Ivo Pojezným s 98,3 procenta a soc. dem. Jiřím Petrů, který byl přítomen 98,2 procenta hlasování.

„Trvám na tom, že pokud se někdo neúčastní schůze, musí se řádně omluvit, přičemž za omluvu nepovažuji to, že někdo z poslanců má jednání zastupitelstva,“ řekl Právu předseda klubu KSČM Pavel Kováčik a dodal: „Povinností poslance je sedět ve Sněmovně.“ Absence Adama byla dána jeho delší nemocí.

„Nejsme přece zaměstnanci“

Ve Sněmovně sice už druhé volební období platí usnesení, podle kterého jsou poslanci povinni se při jednání komory omlouvat, ale jde o formalitu. Kdokoli ze zákonodárců se může omluvit z jakýchkoli důvodů, aniž by někdo jeho tvrzení ověřoval.

Někteří politici argumentují, že zákonodárci nejsou v pracovním poměru a pouhá účast při hlasováních na schůzích komory nic nenapovídá o jejich práci. Jiní připouštějí, že nadměrná pasivita může hrát roli při sestavování kandidátek pro další volby.

Docházka poslanců
klubprůměrná účast při hlasování
KSČM84,8
KDU-ČSL78,3
ANO78,1
ČSSD76,9
ODS74,5
TOP 0974,3
Úsvit73,8

„Statistika účasti na hlasování je součástí každé zprávy předsedy klubu pro předsednictvo strany a ústřední výkonný výbor,“ řekl Právu šéf dolní komory a místopředseda soc. dem. Jan Hamáček. Podle něj informace končí v partajních organizacích, pro které mohou být vodítkem při vzniku příštích kandidátek.

Poslanci v rámci debaty o zvýšení svých platů koncem loňského roku nakročili k oživení mrtvého ustanovení platového zákona, podle kterého by absentéři bez omluvy mohli přijít třeba o polovinu svého platu a náhrad, ale dobré předsevzetí vzalo rychle za své. To když platy nakonec nestouply o původně zvažovaných 14,5 procenta, ale o tři procenta.

Maximální účast při hlasování je důležitější pro koalici než opozici, pokud zrovna nechce obstruovat, jak to chystá sněmovní pravice na léto kvůli zákonu o elektronické evidenci tržeb.

Hlasy potřebuje hlavně koalice

Každý hlas často potřebují právě vládní strany k prosazení svých návrhů. I při nadpoloviční většině hlasů stačí menší absence koaličních poslanců a zákony mohou být v ohrožení.

To se ukázalo třeba při nedávném hlasování o novele energetického zákona, který koalice soc. dem., ANO a lidovců protlačila přesně tím počtem hlasů, který pro schválení potřebovala. Z jejich řad totiž chybělo osmnáct členů.

„U opozice není stoprocentní účast až tak nutná jako u koalice,“ řekl šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura. Sám prý trvá na tom, aby jeho poslanci byli přítomni zejména při třetím čtení zákonů, kdy jde o finální schvalování. „Chci, aby moji poslanci byli aktivní, vystupovali, podávali interpelace, účastnili se debaty u klíčových zákonů, to je pro mě cennější než počet hlasování,“ řekl Právu.