Článek
Otázkou je, zda tento návrh novely zákona o sdružování v politických stranách projde, protože na novou státní podporu by dosáhly všechny parlamentní strany vyjma babišovců.
Podmínkou udělení příspěvku by totiž mělo být, že strany musí mít mezi členy alespoň jednoho bývalého poslance. A to ze současných sněmovních stran nesplňuje pouze ANO.
V novele, která by měla zprůhlednit financování stran a hnutí, vnitro navrhuje nejen zavedení nového úřadu, který by měl mít kontrolu nad stranickými účty, ale i možnost vytvořit tzv. politický institut. Na jeho provoz by měl stát dávat dalších deset procent ze sumy, jež posílá stranám na činnost.
Vnitro svůj návrh již odeslalo do připomínkového řízení. Nelíbí se Babišovu ministerstvu financí. Mezi dalšími politiky jsou první odezvy hodně rozdílné.
„Příspěvek na činnost politického institutu znamená další mandatorní výdaje státního rozpočtu, které nejsou v předkládaném materiálu vyčísleny a řádně zdůvodněny,“ namítají finance vedené šéfem ANO Andrejem Babišem.
Nic pro nováčky
Ministerstvo dodává, že pokud by si založily všechny současné parlamentní strany a hnutí politický institut, musel by stát stranám vyplatit dalších 45 miliónů korun.
Podle návrhu by politické instituty měly mít na starosti vzdělávání straníků a dalších občanů. „Jejich činností by mělo být, stejně jako v řadě vyspělých evropských demokracií, zejména vzdělávání veřejnosti v politickém myšlení a proceduře, zkvalitňování veřejné debaty a politické kultury,“ stojí v návrhu.
Vnitro navrhuje, aby nárok na vytvoření institutu měly jen ty strany a hnutí, jejichž „alespoň jeden poslanec byl zvolen alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období včetně probíhajícího volebního období“.
To by znamenalo, že o příspěvek by mohly požádat všechny strany ve Sněmovně kromě ANO, jež ve svých řadách nemá žádné bývalé poslance.
Návrh se příliš nelíbí šéfovi sněmovního klubu ANO Jaroslavu Faltýnkovi. „Pokud půjde o další navýšení peněz ze státního rozpočtu, tak my s tím souhlasit nebudeme,“ řekl Právu.
Pro jsou lidovci i ČSSD, ale ani ODS se nebrání
Lidovci by byli pro. „V Německu to funguje výborně. Osobně se tomu nebráním,“ řekl Právu předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Návrh má zastání u předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Podobný systém nadací funguje řadu let například v Německu. Podporuje to politickou kulturu a fungování občanské společnosti,“ řekl Právu. Dodal, že by takový návrh do budoucna určitě pomohl kvalitě zdejší demokracie.
Šéf ústavněprávního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD) v institutu nevidí problém. „Není to můj návrh, ale pokud takovéto instituty budou podporovat demokracii a podporovat diskusi ve veřejnosti, tak to může být příspěvek k hledání shody ve společnosti,“ řekl Právu.
Ani ODS se návrhu nebrání. „Bude záležet na konkrétním návrhu,“ řekl Právu šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Strany dostávají od státu příspěvky na politickou činnost a také za mandáty poslanců, senátorů a krajských zastupitelů včetně těch v pražském magistrátu.
Loni to bylo celkově 488 miliónů korun. Nejvíc dostali soc. demokraté, a to 143 miliónů, komunisté 83 a ANO 52 miliónů.
Stát ještě stranám přispívá na volební náklady ve sněmovních a evropských volbách podle získaných hlasů. Tyto příspěvky byly před rokem 2011 vyšší, ale Nečasova vláda prosadila snížení o pět procent.
Chtějí omezit Babiše?
Nový návrh budí vášně i z jiných důvodů. Neshoda je např. v tom, že zavádí limit pro výši darů politickým stranám ve výši dvou miliónů korun. To se také nelíbí ANO.
„Když někdo řádně platí daně a rozhodne se ze svých peněz dát dar, tak proč by to mělo být zastropováno? Nedává to smysl, jedině jestli je to myšleno proti panu Babišovi,“ uvedl Faltýnek. Podle něj si dárci i strany najdou způsob, jak zákon obejít, např. dar rozdělí na více osob.
Naopak Tejc by byl podstatně přísnější, podle něj by byl rozumný limit okolo 100 tisíc korun. „Zakázal bych přijímání darů od právnických osob. Není důvod, aby firmy rozhodovaly, kdo bude mít na kampaň a kdo ne,“ řekl Právu Tejc.
Dodal, že se nevzdávají ani myšlenky zastropovat i celkové výdaje na kampaně, až se bude připravovat novela zákona o volbách. V koalici se mluví o 80 miliónech pro každou stranu ve sněmovních volbách.