Z VPS se mají hradit výdaje, které mají všeobecný charakter a nespadají do působnosti jiného úřadu. Ministerstvo ale podle kontrolorů z této rozpočtové kapitoly platilo projekty, které měly spadat pod jiné úřady.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Součástí VPS je i vládní rozpočtová rezerva, která slouží k pokrytí nezbytných a neočekávaných výdajů. Kontrola ukázala, že ministerstvo z ní uvolnilo 442,9 miliónu korun na úhradu výdajů, které byly předvídatelné nebo u kterých neověřilo, jestli příslušní správci kapitol nejdřív hledali prostředky ve vlastních zdrojích, což by podle rozpočtových pravidel měli.

MF: O použití peněz rozhoduje vláda

"Vláda, potažmo ministr financí, jsou dle zákona oprávněni rozhodovat o použití prostředků ve vládní rozpočtové rezervě na rozpočtově nezajištěné potřeby a nezbytné či nepředvídatelné výdaje," zareagoval na závěry kontrolorů mluvčí ministerstva Radek Ležatka.

Žádosti jsou prý dlouhodobě a důsledně ministerstvem prověřovány. "To nic nemění na tom, že vláda má oprávnění rozhodnout o použití prostředků dle svého uvážení," podotkl Ležatka.

Peníze dostalo zahraničí, kultura i školství

Ministerstvo zahraničních věcí tak podle NKÚ získalo 124,5 miliónu korun, z čehož 75 miliónů bylo určeno na příspěvky mezinárodním organizacím. "Tyto příspěvky ovšem patří mezi mandatorní výdaje resortu," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Ministerstvo kultury údajně získalo v rozporu s rozpočtovými pravidly 50,5 miliónu korun, které použilo například na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Febiofest nebo Pražské jaro. Z vládní rozpočtové rezervy získalo také 17 miliónů korun na pořádání části oslav výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, které ovšem plánovalo již od roku 2012. Ve všech případech šlo podle NKÚ o předvídatelné výdaje.

Téměř 355 miliónů korun ministerstvo financí zaplatilo za dva programy spadající pod takzvaný Informační systém programového financování. Vyplatilo 93,4 miliónu korun na regionální školství, přestože tyto výdaje by podle kontrolorů mělo hradit ministerstvo školství, případně obce a kraje. "Navíc neexistuje jasná metodika pro výběr akcí, které budou do programu zařazeny, a o jejich zařazení rozhodoval ministr financí," uvedl NKÚ.

Ležatka podotkl, že v tomto případě současný ministr financí Andrej Babiš (ANO) zavedl transparentní pravidla pro výběr projektů v rámci posílení kapacity základních škol v oblastech trpících suburbanizací.

Rozhodnutí ministrovi nepříslušelo, tvrdí NKÚ

Celkem 261,3 miliónu korun pak ministerstvo vydalo na program nazvaný Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovnyvlády ČR. O uvolnění 103,4 miliónu korun přitom rozhodl ministr financí, i když to podle NKÚ neumožňovala pravidla schválená rozpočtovým výborem Sněmovny. "Ani u tohoto programu není jasné, na základě jakých pravidel byly akce do programu zařazeny a jak bylo rozhodnuto o objemu přidělených financí," podotkla Málková. Takové rozhodování o obou programech pokládá NKÚ za netransparentní.

"Vzhledem k výše uvedeným zjištěním považuje NKÚ za nadbytečný převod prostředků určených na obsluhu státního dluhu ve výši dvou miliard korun do kapitoly VPS. Tyto prostředky mohlo ministerstvo financí využít na snížení schodku státního rozpočtu," dodal Nejvyšší kontrolní úřad.