Zastáncem změny Ústavy směrem ke zjednodušení procesu podání žaloby na prezidenta je ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. „Toto nám připadalo jako rozumný kompromis,“ komentoval návrh, aby pro žalobu bylo zapotřebí hlasů tří pětin poslanců nebo senátorů.

Další variantou je, že by se Česko vrátilo k dřívější praxi, tedy že by se tato pravomoc vrátila pouze Senátu.

V debatě se také řešilo, zda odstupňovat sankce za takovouto žalobu na prezidenta. V současnosti totiž platí, že pokud soud uzná protiústavní jednání prezidenta, přijde hlava státu o funkci. Někteří poslanci a ústavní odborníci navrhovali, že by v mírnějších případech stačilo usnesení soudu o tom, že byla porušena ústava.

Omezení prezidenta při volbě bankovní rady

Poslanci podvýboru pro Ústavu ČR projednali v úterý celkem 25 návrhů změn, ale jen zhruba o třetině se budou politici a odborníci bavit dále na nadcházejících diskusích. Ostatní smetli ze stolu.

Hovořilo se například o vládním návrhu, aby byla do ústavy zavedena zákonná povinnost všech ústavních orgánů v případě jednat bez zbytečného odkladu, aby nedošlo například v průtahům při jmenování předsedy vlády, jak to někteří kritizovali v případě jmenování premiéra Bohuslava Sobotky prezidentem Milošem Zemanem. Politici se na tuto variantu příliš netvářili.

Bez výhrad nezůstal ani návrh na omezení prezidentovy výhradní pravomoci při jmenování bankovní rady České národní banky, tak aby hlava státu přišla o bezmezný vliv na sestavení této instituce.

Podle jednoho z návrhů by nově o členech rady ČNB spolurozhodoval Senát. Proti se ale postavila TOP 09, KSČM a hnutí Úsvit.

Dále se ale bude diskutovat například o tom, aby pravomocně odsouzenému poslanci automaticky zanikl mandát. V tomto případě je potřeba dořešit technické detaily, ale obecně má návrh podporu. Nadále se bude jednat také o tom, zda nezměnit nutný limit pro sběr podpisů kandidátů na úřad prezidenta.