Pokladna se přitom potýká s desítkami miliónů korun dluhů a takto vybrané peníze měly vylepšit finanční situaci strany. Vedení ODS původně počítalo s tím, že vybere od svých veřejných funkcionářů polovinu jednoho jejich měsíčního příjmu.

Už před několik týdny rozeslal hlavní manažer strany Jan Kočí všem organizacím dopis, v němž vyzývá, aby se zvýšené členské příspěvky aktivně nevybíraly. Dopis, který má Právo k dispozici, ale obsahuje kouzelnou větičku: „Pokud Vám již někteří členové zvýšený členský příspěvek uhradili, nevracejte jim ho.“

Špičky ODS se nechtějí o nespokojenosti části členů a o ústupu nijak šířit. Podle informací Práva ale o nových pravidlech informovali svolané starosty v pátek. Definitivně musí celou věc ještě schválit v polovině března celorepublikový sněm, který čítá stovku lidí a je nejvyšším partajním orgánem mezi sjezdy.

Pokud již někteří členové zvýšený členský příspěvek uhradili, nevracejte jim hoJan Kočí, manažer ODS

„Návrh znamená větší míru dobrovolnosti a myslím, že odezva je nyní příznivá,“ řekl Právu místopředseda ODS Martin Kupka. Nepřímo připustil, že původní nápad pro některé starosty mohl znamenat nepřijatelnou částku, když poznamenal, že řada z nich má za sebou předvolební kampaň, kterou si často hradili ze svého.

Další z místopředsedů Miloš Vystrčil se omezil na lakonické konstatování: „Nelze vyloučit, že může dojít k nějaké změně. Jestli se něco změní, nebo ne, to se uvidí.“ Předseda Petr Fiala na dotaz Práva nereagoval.

Právě Vystrčil spolu s šéfem poslaneckého klubu Zbyňkem Stanjurou rozeslal počátkem roku straníkům dopis, v němž zdůrazňovali potřebu konsolidace stranických financí.

Současně připustili – jak Právo už napsalo – že „jedině díky společnému úsilí se podařilo doslova za pět minut dvanáct odvrátit hrozící ekonomickou smrt ODS“. Stranu totiž letos čeká 24miliónová splátka dluhu, příští rok to má být téměř 8,5 miliónu a v dalších letech přes 5,5 a téměř 4,5 miliónu Kč.

Peníze budou chybět na volby

Neochotu některých členů zaplatit původně povinně zvýšený příspěvek připustil nahlas třeba šéf organizace v Praze 4 poslanec Marek Benda. „Ne všem se to chce platit, to si řekněme na rovinu,“ řekl Právu s tím, že třeba u nich se po léta platí tisícovka ročně a nikdo o tom nepochybuje. Narážel tím na povinný stranický příspěvek ve výši 500 korun pro výdělečně činné, na kterém se nic nemění.

Podle senátora a dlouholetého teplického primátora Jaroslava Kubery skutečně „plakali“ starostové malých obcí.

Já bych byl pro povinný příspěvek tisícovku na každéhoJaroslav Kubera

„Já bych byl pro povinný příspěvek tisícovku na každého a měli bychom hned přes 17 miliónů ročně,“ řekl Právu v narážce na počet členů ODS, který se aktuálně pohybuje na čísle 17 863. To je citelný pokles proti roku 2010, kdy členskou základnu tvořilo 30 201 lidí.

Obavy z masového odchodu členů ale byly nyní silnější než snaha sanovat rozpočet strany pomocí větší účasti starostů, primátorů, členů zastupitelstev, poslanců, senátorů a europoslanců. Podle stanov občanských demokratů platí, že pokud člen nezaplatí do konce března stranický příspěvek, automaticky tím končí jeho členství v ODS.

Odečte si průměrný plat, zbytek odevzdá

Grémium nyní pod tlakem části členské základny přišlo nově s návrhem, podle kterého zvýšený členský příspěvek nebude povinností a členové ho budou moci uhradit až do konce roku.

Kromě toho už nemá jít striktně o padesát procent jedné měsíční odměny daného člena ve veřejné funkci, ale – v případě zejména funkcionářů v menších obcích a městech o jiný výpočet kalkulující s průměrnou mzdou ve státě.

Pro příklad: starosta pobírající měsíční hrubou odměnu za funkci ve výši 40 tisíc korun od této sumy odečte průměrnou mzdu, která činí 25 219 korun a do partajní kasy odevzdá rozdíl, tedy 14 781 korun. V případě původně schválené poloviny by to bylo 20 tisíc korun.

Výpočet bude vycházet z platného vládního nařízení o odměnách zastupitelů a členové budou mít na výběr, co pro ně bude výhodnější: zda původních padesát procent, anebo kalkulace pomocí průměrné mzdy.

V případě zákonodárců nové pravidlo jejich kapsám příliš neulehčí, pouze potud, že vše bude na bázi dobrovolnosti a nikoli povinnosti. Poslanec a senátor by tak měl do pokladny ODS poslat nejméně 28 800 korun (to je polovina základního hrubého platu bez náhrad), v případě zákonodárců s funkčním příplatkem je suma vyšší.

Méně účtů nestačí

Dva europoslanci ODS – Evžen TošenovskýJan Zahradil – by pak na oltář strany mohli věnovat 109 500 korun. Poloviční suma, tedy 54 864 korun, se očekává od místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky.

Výhodou má být nejen splatnost do konce roku, ale také fakt, že jako dar jde o odečitatelnou daňovou položku. Dar nově označují za „územní podporu“, která by měla zůstat k dispozici regionům a oblastem.

Kubera přiznal, že vedení strany se daří splácet dluhy, ale na krajské a senátní volby v příštím roce nebudou peníze. Tomu nasvědčuje i rozhodnutí, podle kterého finanční situace ODS neumožňuje regionům vyplatit přerozdělenou část státního příspěvku, a tudíž letos nedostanou z 61 775 000 Kč nic.

Strana nejenže snížila počet zaměstnanců, a tím i mzdové náklady. Kvůli převzetí financí stranickou centrálou v Praze snížila i počet účtů, ale ani to zjevně nestačí.

Mnozí členové sice dobrovolně platí i mnohatisícové sumy, ale část reptá s tím, že nechce splácet dluhy bývalých partajních vedení. Současnému vedení členové připomínají, že většina úspěšných komunálních politiků je finančně vyčerpaná po loňské kampani, na které se pražská centrála ani nepodílela.