Předsedové soudů ve společném prohlášení zdůraznili, že se soudci vzdávají tří čtvrtin nároků, velkorysým postupem chtějí udělat tlustou čáru za spory o platy a uchovat důvěru veřejnosti v soudní moc.

Soudcovská unie projedná dohodu až příští týden. Její prezidentka Daniela Zemanová ale také vyjádřila podporu smírnému řešení.

Podle dohody, kterou v pondělí těsně schválila vláda, mají soudci dostat část platů zpětně, části nároků se vzdají. [celá zpráva]

Emotivní jednání

Středeční jednání justičních špiček bylo podle zákulisních informací emotivní. Už při příchodu soudců bylo zjevné, že nemají všichni stejný názor. Někteří předsedové uváděli, že dohoda má podporu většiny jejich podřízených, zazněly však i kritické hlasy.

Nakonec ale podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala většina našla společnou řeč. Soudci si podle něj váží toho, že s nimi vláda jedná a mají zájem na tom, aby spory skončily.

"I veřejnost by měla pochopit, že jestliže justice bude stabilní, bude plnit svou roli, tak nastane určitý smír ve společnosti," uvedl Šámal.

Záleží na jednotlivcích

Někde je podpora dohody stoprocentní, někde osmdesátiprocentní, mnozí se budou rozhodovat až podle přesného znění dohody, tedy až po jejím úplném dopracování.

Například u Nejvyššího správního soudu jsou podle předsedy Josefa Baxy připraveni stáhnout žalobu všichni soudci, kteří ji podali. Převážně kladný postoj žalobců tlumočil novinářům náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec. Nikdo ale soudce ani žalobce nemůže k dohodě nutit, záleží na nich, zda podepíšou, anebo budou pokračovat v individuálních sporech.

Špatný výpočet

Soudci mají podle dohody zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli peníze kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny.

Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) stát vyplatí 1,2 miliardy korun a ušetří kolem čtyř miliard. Válková v úterý podala demisi, nahradí ji patrně Robert Pelikán. [celá zpráva]

Dohoda je reakcí na nedávný verdikt Nejvyššího soudu, který v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jak kvůli nesprávně stanovené základně, tak kvůli sníženému koeficientu.

Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa by ještě teoreticky mohl podat ústavní stížnost, vládní činitelé jej k tomu opakovaně vyzvali. Jirsovo dilema se okrajově řešilo i na dnešním jednání, doporučení ale od kolegů nedostal. "Promýšlí svůj postup, na podání stížnosti jsou dva měsíce," uvedl.