V České republice je sice klamavé pojmenovávání obchodních společností zakázáno, nic ale nebrání jejímu založení v zahraničí a v Česku pak může podnikat registrovaná pobočka takové firmy.

V tuzemském obchodním rejstříku tak lze podle zjištění Práva nalézt např. společnosti s názvy Odbor kontroly Ministerstva vnitra LLC nebo Technická správa Bezpečnostní informační služby LLC. Obě byly založeny v USA a v České republice jsou vedené jejich tzv. organizační složky.

A právě to je podle mluvčí pražského městského soudu Markéty Puci důvod, proč tento soud v roce 2011 zápis obou společností do rejstříku neodmítl.

Služba názvy kritizuje

„Název odštěpného závodu, tedy dříve organizační složky, musí mít stejné znění jako název zakladatelské mateřské společnosti s dovětkem, že se jedná o organizační složku. V tomto případě je tak podle názoru soudu vše v pořádku,“ vysvětlila Puci.

Sama tuzemská kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba, podle mluvčího Jana Šuberta vidí svůj oficiální název v obchodním rejstříku nerada. „Víme o tom již delší dobu a samozřejmě nás to netěší, ale nemáme žádné nástroje na to, s tím něco dělat,“ konstatoval mluvčí tajné služby. Pravidla pro pojmenovávání firem určuje podle ministerstva spravedlnosti občanský zákoník.

„Obchodní firma především nesmí působit klamavě a nesmí být zaměnitelná s jinou společností, a to ani foneticky,“ řekla k tomu mluvčí justičního resortu Kateřina Hrochová s tím, že pro společnosti založené podle zahraničního práva ovšem platí pravidla jiná. I v těchto případech ale podle ní mají tuzemské soudy možnost registraci místních poboček odmítnout.

„Jakkoliv nechceme hodnotit konkrétní praxi soudů, domníváme se, že by rejstříkový soud měl odmítnout zápis závodu nebo odštěpného závodu společností, které užívají podobné názvy jako jiné firmy, a to s odkazem na výhradu veřejného pořádku zakotvenou v zákoně o mezinárodním právu soukromém,“ uvedla Hrochová.

Podle této úpravy totiž nelze uznat jakoukoliv právní skutečnost, která vznikla v cizině nebo podle zahraničního práva, jestliže by se účinky jejího použití zjevně příčily veřejnému pořádku. Mluvčí ministerstva zároveň poznamenala, že soud může zápis do rejstříku odmítnout i tehdy, jestliže účelem zakládané právnické osoby je porušení práva nebo dosažení určitého cíle nezákonným způsobem.

Firmy spí

Za českými pobočkami obou zmíněných firem stojí podnikatel Vlastislav Římský, proč se v jejich názvech objevuje název tajné služby nebo odboru ministerstva vnitra, ale nevysvětlil.

„Podnikatelské záměry řešila mateřská společnost. S ohledem na skutečnost, že má mlčenlivost se řídí jurisdikcí zemí původu, nejsem oprávněn v současné době tyto skutečnosti sdělit,“ řekl Právu Římský.

Obě firmy mají v rejstříku jako předmět podnikání pronájem nemovitostí a jedna ze společností ještě navíc výrobu a obchod. Podle Římského se ale ničemu z toho v současné době nevěnují.

„Organizační složky nejsou aktivní a není naplněn podnikatelský záměr a jsou jeden rok ve výmazu z obchodního rejstříku. Již dlouhodobě řeším výmaz své osoby z rejstříku u daných společností, nicméně nejsem schopen se s oprávněnými osoba spojit,“ vysvětlil Římský.

Např. pro tajnou službu to přitom není poprvé, kdy jejím jménem vystupují soukromé osoby. Lidové noviny např. nedávno informovaly o tom, že kontrarozvědka aktuálně šetří, kdo zakládá na sociální síti Facebook její falešné profily.