Mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej řekl, že věc je ve fázi prověřování, ale bližší informace neuvedl.

Výsledky auditu, který zadalo ministerstvo financí vicepremiéra Andreje Babiše (ANO), poslali úředníci do Bruselu počátkem ledna. Na konci února by podle ČT měla Evropská komise rozhodnout o dalším postupu. Komise požádala o audit kvůli pochybnostem o zadávání veřejných zakázek v nemocnicích. S ministerstvem financí předem projednala výběr kontrolovaných nemocnic i způsob prověrky.

Audity se konaly loni v červnu a červenci. Týkají se čerpání peněz z EU z let 2008 až 2013, a to na nákup přístrojů a vybavení onkologických a traumatologických center. Padly už sankce v řádu desítek miliónů korun. Hrozí, že by nemocnice měly část výdajů hradit ze svého, ne z evropských peněz.

Dva dodavatelé měli slaďovat nabídky

Podle zjištění auditů byla u části předražených nákupů údajně na vině systémová chyba na straně ministerstva zdravotnictví, které na nákupy přes prostřednické firmy tlačilo. Zakázky za 250 miliónů byly diskriminační, neodpovídaly zákonu o veřejných zakázkách. Zprostředkovatelé nákupů podle pořadu ČT vykazovali provize 20 až 300 procent, zisky přitom odcházely „neznámo kam".

Dvěma dodavatelům přístrojového vybavení nemocnic, firmám HOSPIMED a PURO-KLIMA, už Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil pokutu 63,3 miliónu korun. Podle antimonopolního úřadu se dopouštěly protisoutěžního jednání. V letech 2008 až 2010 slaďovaly své nabídky a koordinovaly jednání při účasti ve veřejných zakázkách, uvedl počátkem ledna předseda ÚOHS Petr Rafaj. Rozhodnutí není dosud pravomocné, obě firmy podaly rozklad.

Zatímco Hospimed dostala pokutu 35,6 miliónu, Puro-klima o osm miliónů nižší. ÚOHS tvrdí, že jednání koordinovaly v zakázkách na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení kardiovaskulárního centra v ostravské fakultní nemocnici, na totéž v liberecké nemocnici a při dodávce zdravotní technologie pro první lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.