„Pálit jsme začali 16. července, což je o šest dní dříve než vloni. Není se co divit, koresponduje to s letošním posunutým vegetačním rokem, prostě pokud ovoce dozrálo dříve, začali jsme i pálit dříve,“ říká Jiří Šmerák, který s otcem v pálenici pracuje.

První destiláty byly z třešní a jahod, na řadu se ale dostávají již i kvasy z meruněk, které v nadcházejících dnech a týdnech budou v sortimentu pálenek převažovat.
„Jahodovici k nám tradičně jezdí pálit dva zájemci a pokaždé ji mají skvělou,“ říká Šmerák starší.

Pár dnů po zahájení sezóny má v knize již více než osmdesát jmen zájemců o pálení a zvonící telefon hlásí další.

Pálí i rakiji 

„Loňský rok byl nadprůměrný, vypálili jsme 16 475 litrů čistého lihu, tedy více než šestadvacet tisíc litrů protečeného destilátu,“ řekl Právu. Průměrem je pro něj hranice pětadvaceti tisíc litrů protečeného lihu a předpokládá, že tuto hranici dosáhne i v letošní sezóně.

„Nevím, jak je to s očekávanou neúrodou, ale my to nepociťujeme. Zvlášť ne u meruněk, které k nám lidé vozí hodně,“ dodal. Sortiment pálenek je daný statutem pálenic, smí pálit jen přebytky ovoce tuzemské produkce, i tak se ale mezi kvasy objeví zajímavosti.

„Stále častěji pálíme i rakiji. Je řešením pro vinaře, kteří mají malou vinici a nevyplatí se jim dělat víno, případně pro ty, kteří mají hrozny potlučené či jinak poškozené a nemají šanci z nich již vyrobit kvalitní víno,“ říká starší z obou mužů.

Využijí i zbytky z lisování hroznů 

Pálenka z hroznů, které se po odzrnění nechají zkvasit, je typickým alkoholem balkánských zemí. Není bez zajímavosti, že z vinné révy jsou různé destiláty. Kromě rakije pálí vinaři ještě terkelici.

„Je to vhodný způsob pro využití mláta z lisování hroznů. Kvasnice, které zbydou v kombinaci s mlátem, mohou ještě posloužit na pálenku. A mýlí se ten, kdo říká, že to nemůže být dobré,“ dodává Šmerák. Zužitkovat se dá i neprodané víno. Vinaři si z něj mohou vyrobit oblíbenou vínovici.

Před sezónou se mistři pálenického řemesla věnovali údržbě. Vyměnili část technologie, mimo jiné i počítadlo protečeného destilátu, a provedli další opravy. A taky vymalovali. I proto, aby se u nich lidé cítili době.

„Pálenice, to není jen místo, kde se pálí, ale i místo, kde se lidé setkávají. I v dnešní uspěchané době si u nás mnozí dovedou sednout a debatovat či porovnávat mezi sebou právě vypálenou pálenku,“ dodal Šmerák.