Od počátku ledna, kdy zákoník začal platit, musí nálezci věcí majitele sami vyhledat nebo věc odevzdat. Ne však již na policii, jak bylo dřív obvyklé, nýbrž na obecním či městském úřadě. Pokud k nálezu došlo ve veřejné budově nebo v dopravním prostředku, pak provozovateli toho prostoru, v němž předmět objevili.

„V ulicích nacházíme stále více peněženek. Nikdo se řešením jejich nálezů nechce zabývat, tak je pohodí. Zaznamenali jsme i svědectví občana, který viděl, jak obchodník vyšel z prodejny a vyhodil bezprizornou peněženku na chodník,“ řekl šéf turnovských strážníků Luboš Trucka.

Navíc se obává, že situaci ještě zhorší nadcházející turistická sezóna.

Nechal si bankovku, teď má problémy

Neochota přijmout nalezenou věc přivedla v Turnově na scestí i původně poctivého nálezce. „Šetřili jsme člověka, který našel v bankomatu bankovku. Vzal ji a šel do banky, kde chtěl cizí peníze odevzdat, aby je předali, komu patří. Tady ale narazil, že prý je bankomat už na veřejném prostranství, peníze proto nepřijmou. A ten člověk, který měl nejlepší úmysly, si nakonec peníze nechal. A teď má problémy,“ uvedl vedoucí policejního oddělení v Turnově Milan Drahoňovský.

K tématu se v pátečním komentáři v deníku Právo vyjadřuje Karel Eliáš, který vedl tým připravující nový zákoník
Podívejme se do starého zákoníku. Ten v § 135 stanovil: „Kdo najde ztracenou věc, je povinen vydat ji vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen vydat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo.“

Nový zákoník v § 1051 stanoví: „Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena (…).“

Vidíme, že se úprava zásadně nezměnila. Povinnost vydat ztracenou věc vlastníkovi nebo ji odevzdat obci měl nálezce i dříve. Pokud např. ztracené peněženky policie dříve přijímala a nyní je někde odmítá, není důvodem změny této praxe nový zákoník, ale jiná příčina.

Novinky, které zákoník přinesl, jsou dvě. Nálezce nemusí vyhledat vlastníka, pokud ví, kdo věc ztratil. Když mladík zapomene v kavárně knihu s razítky městské knihovny, stačí ji vrátit jemu, pokud ho doženu na ulici, a nemusím ji nést do knihovny, která je vlastníkem.

Zákoník také výslovně stanoví, že věc nalezenou ve veřejné budově, jako je škola, nádraží či soud, anebo ve veřejném dopravním prostředku odevzdám provozovateli takového zařízení, který se o nález musí postarat.

Nalezená věc, tedy takový předmět, který očividně někdo postrádá, jako klíče, peněženka, brýle nebo zlatý řetízek, neznamená automaticky, že je věcí opuštěnou. Proto si ji nesmí přivlastnit. „Vzhledem k tomu, že částka nepřekročila 5 tisíc korun, šetříme událost jako přestupek,“ dodal policista.

Když už obchodníci nebo například dopravci na svou povinnost přijmout ztracenou věc nerezignují, mohou mít snahu si alespoň usnadnit další postup.

„Každý nález se musí na příslušném místě hlásit do tří dnů. Ale už jsme řešili problém, kdy obchodní řetězec nalezené věci přijal a na úřad je předal, až jich nashromáždil třeba celou tašku. Klidně i po týdnu,“ řekla Právu Magdaléna Doležalová z městského úřadu v Jičíně.

Nálezci nově náleží odměna

Nálezce na jedné straně musí sám aktivně vyhledávat majitele, na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy bylo jeho postavení prakticky opomíjeno, má nyní zaručeny i jisté benefity. Například dostane nálezné.

„Odvíjet se bude zřejmě od hodnoty nalezené věci. Vlastník je také povinen nahradit městu náklady související s jejím opatrováním. Ale po pravdě jsme se s tímto případem ještě nesetkali. Zatím je krátká doba na hodnocení,“ připojila se mluvčí magistrátu Hradce Králové Magdaléna Vlčková. Předměty, ke kterým se majitel nepřihlásí do roku, připadnou nálezci.

„Přihlásí-li se pak vlastník či ten, kdo věc ztratil, tak mu ve lhůtě do tří let od vyhlášení nálezu věc vydáme. Nebo výtěžek za ni stržený. Samozřejmě po zaplacení nákladů a nálezného. Po této lhůtě připadne vlastnické právo k věci či výtěžku osobě, které byl předmět svěřený,“ parafrázovala právní úpravu Vlčková.

Zákoník konkrétně vysvětluje pojmy a postupy v případě nálezu ztracených věcí ve svých paragrafech 1051 až 1065. Zmíněna je zde i doba, po kterou je obec povinna nalezenou věc skladovat. Z původních šesti měsíců se prodlužuje na tři roky.

Od letošního ledna magistrát  Hradce Králové přijal na dvě stě věcí, převážně nářadí, bundy a jiné ošacení, obuv nebo hodinky.