Vůbec poprvé půjdou k urnám obyvatelé Zlínska, kteří už 10. a 11. ledna rozhodnou v doplňovacích volbách o náhradníkovi za Tomia Okamuru, který se mezitím stal poslancem. Bude to první malý test po složení nové vládní koalice.

Výzva pro ČSSD

Trojí volby budou klíčové zejména pro soc. dem. a jejího předsedu Bohuslava Sobotku, jehož strana sněmovní volby sice vyhrála, ale se slabým dvacetiprocentním ziskem. Soc. dem. má 44 senátorů. V sedmadvaceti obvodech bude obhajovat 22 mandátů. Každé posílení jí může pomoci k zisku třípětinové ústavní většiny (49 křesel).

V sázce naopak ale může být absolutní většina ČSSD v horní komoře (41 křesel z 81), případně zachování blokační menšiny pro ústavní změny (32 senátorů).

Odborníci ale dávají soc. dem šanci právě proto, že senátní a místní volby budou už letos. „Vládní strany jsou na tom vždycky hůř, ale bude to teprve rok od sněmovních voleb a třeba půl roku od sestavení vlády. Lidé ještě nemusí být zklamáni a výsledek by nemusel být tak hrozný jako po dvou letech vládnutí – tam vždycky přijdou ty největší propady,“ řekl Právu politolog Tomáš Lebeda.

Současným senátorům vyprší šestiletý mandát z roku 2008, kdy se soc. dem., vedené Jiřím Paroubkem, podařilo doslova přemalovat politickou mapu na oranžovo. ČSSD tehdy slavila triumfální vítězství v krajských i senátních volbách: podařilo se jí postavit kampaň na 30korunovém poplatku u lékaře, který tehdy právě zavedla pravicová vláda ODS v čele s Mirkem Topolánkem.

Letos to soc. dem. tak jednoduché mít nebude, a to i přesto, že v senátních volbách za ni budou obhajovat mandáty známí politici jako místopředsedkyně Alena Gajdůšková, předseda Senátu Milan Štěch, Jiří Dienstbier či pravděpodobný ministr školství Marcel Chládek.

ANO ještě nemá základnu v obcích

Soupeřem na život a na smrt se pro ČSSD už v příštích volbách může stát budoucí koaliční partner hnutí ANO, které vede v posledních průzkumech sněmovních preferencí.

ANO by mohlo citelně zamíchat kartami v Praze, kde se budou konat i volby do magistrátu a městských částí. Je zde silná TOP 09, která má i primátora. Babišovci by stejně jako loni do Sněmovny mohli vyzobávat výrazné osobnosti v krajích, takže v senátních volbách nejsou bez šancí. V obcích ale zakotveni nejsou.

Tomuto hnutí budou muset také ostatní partaje čelit 23. a 24. května v eurovolbách, kde jako lídr za ANO bude kandidovat bývalý eurokomisař a lobbista Pavel Telička.

V těchto volbách bude ODS, za niž chce být potřetí lídrem Jan Zahradil, obhajovat devět a ČSSD sedm europoslanců. Česko bude mít 21 míst v europarlamentu, o jedno méně než dosud, neboť počet míst v EP bude snížen na 751. Podle Lebedy ale ANO v následujících volbách velké úspěchy slavit nebude.

Výsledky ovlivní i nová vláda

„Komunální volby pro ně dobrým výsledkem neskončí, protože hnutí tak širokou základnu nemá. Pokud by se jim v nich ale podařilo uspět, byl by to zásadní krok k etablování tohoto hnutí na politické scéně,“ uvedl.

Podle sociologa Jana Hartla se volební výsledky mohou odvíjet od kroků příští vlády. „Lidé si budou situaci interpretovat teprve poté, až se vláda složí a provede první kroky. Voliči požadují po stranách, aby se vzájemně domluvily,“ řekl Právu.

„Když dávají najevo, že je pro ně obtížné spolu komunikovat, tak se zpronevěřují tomu, proč tam vlastně jsou. Ukáže se, zda je ANO akceschopné politické hnutí, a také to, jestli se ČSSD dokáže zkonsolidovat a jestli priority převáží nad jejich vnitřními problémy,“ míní Hartl.

ODS půjde v trojích volbách celkově o přežití. Preference naznačují, že do Sněmovny by se už dostat nemusela. Mnohé radnice ve velkých městech i po Praze ODS sice drží, ale její stranická značka už po říjnové drtivé porážce netáhne. Někteří starostové za ODS už dali najevo, že mají zaječí úmysly.

Rebelové tupí hrany

Jednou z interpretací tenčících se preferencí ČSSD je právě souboj, který strana předvedla hned po volbách: rozštěpila se na křídla předsedy Sobotky a Michala Haška, které, i když bylo zpočátku jištěné prezidentem Milošem Zemanem, nakonec prohrálo.

A nyní se začíná ukazovat, že se bývalí rebelové pomalu, ale jistě přiklánějí k Sobotkovi. Ten si musel některé protivníky ve vlastní straně udobřit. Haškovu spojenci Jeronýmu Tejcovi nabídl křeslo předsedy sněmovního ústavně právního výboru.

A další haškovec, poslanec Jiří Zimola, signalizuje další otupění hran. „Podařilo se vyjednat velmi slušnou koaliční smlouvu, která obsahuje klíčové body programu ČSSD, a to je to nejpodstatnější pro naše voliče a občany,“ uvedl Zimola pro Právo.