Zeman totiž musí vědět, že taková rychlost v předložení a prvním projednání klíčového zákona je z říše snů. Parlamentní procedury totiž tak bleskové projednání téměř neumožňují.

Podle kuloárových spekulací Zeman svým „projevem dobré vůle“, jak to sám označil ve čtvrtek, sleduje něco jiného.

Jednak chce zařadit zpátečku v případě Babiše, jemuž zpočátku vystavil kvůli lustracím důraznou stopku do vlády. Jednak prý potřebuje udržet svou, tedy Rusnokovu vládu co nejdéle u kormidla. Třeba kvůli přípravě prolomení těžebních limitů, které prosazuje Zeman i premiér Jiří Rusnok.

První čtení do konce roku? Nereálné

Fakt, že první čtení zákona o státní službě do konce roku je nereálné, potvrdili Právu zástupci rodící se koalice.

„Řekli jsme jasně, a chceme to dodržet, aby novela zákona o státní službě byla předložena ještě do konce letošního roku. Pak se k ní bude muset vyjádřit vláda a teprve pak bude možné zahájit její projednávání na půdě Sněmovny,“ řekl Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka.

„Prvním čtením může změna projít na přelomu ledna a února a my bychom chtěli, aby zákon začal platit v polovině roku 2014,“ dodal.

„Kvalitní zákon nelze uspěchat“

Obdobně se vyjádřil místopředseda lidovců Marian Jurečka. „Pokud chceme kvalitní zákon, pak to nelze uspěchat,“ sdělil Právu. Lidovci podle něj budou chtít projednat změnu také s opozicí, protože zákon by se neměl měnit vždy se změnou vlády.

„Je třeba návrh dobře připravit, a reálný je tudíž spíše leden,“ podotkla pro Právo právnička Helena Válková (ANO), kandidátka na ministryni spravedlnosti.

O znění zákona přitom ještě stále jednají expertní týmy soc. dem., ANO a KDU-ČSL a dosud jejich zástupci nevychytali všechny sporné body. Týkají se např. toho, kolika zaměstnanců se bude zákon týkat, zda se bude týkat celé státní správy, nebo jen ústředních orgánů, tedy ministerstev.

Prvním čtením může změna služebního zákona projít na přelomu ledna a února Bohuslav Sobotka

Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) coby člena expertního týmu, který se novelou zákona zabývá, nad zněním stále není shoda. Zástupci budoucí koalice přitom vzali za základ jednání už sepsanou změnu z dílny soc. dem., která kvůli předčasným volbám spadla pod stůl. „Pokud se shodneme, tak to předložíme do konce letošního roku,“ řekl Právu.

A tady přicházejí na řadu parlamentní procedury, které jasně naznačují, že jeho projednání, byť v prvním čtení, nelze do konce roku stihnout. Sněmovna totiž od chvíle navržení zákona musí počkat na stanovisko vlády. Ministři na to mají třicet dnů.

S čím návrh počítá

Jeho znění by mělo vyřešit mj. i to, zda by Babiš coby ministr financí potřeboval lustrační osvědčení. Právě novela zákona počítá s tím, že se nebude vztahovat na ministry, jejich poradce ani náměstky ministrů, na vedoucího Úřadu vlády, jeho zástupce a poradce.

Odpolitizování státní správy, po kterém se nejvíce volá, by mělo zajistit zavedení funkce státních tajemníků. Na rozdíl od ministrů a jejich náměstků, kteří by byli nominováni politickými stranami, na jmenování státního tajemníka, kterému by byly podřízeny všechny útvary, by politici neměli mít přímý vliv.

Celkem by se zákon vztahoval na zhruba 17 tisíc státních zaměstnanců. Krajských a obecních úředníků se týkat nemá.

Zákon počítá se vznikem Generálního ředitelství státní služby. Zatímco je jisté, že v jeho čele bude stát generální ředitel, není rozhodnuto o tom, kdo by ho měl jmenovat a odvolávat. Podle současného platného, ale neúčinného zákona tuto pravomoc má prezident, jemuž návrh dává vláda.

Nový návrh zákona by prezidenta ze jmenování vyšachoval a rozhodovala by pouze vláda. Odvolání by pak mohl i do budoucna prezident ovlivnit tím, že se bude k vyhazovu vyžadovat jeho předchozí souhlas. „V tomto bodě zatím ke shodě nedošlo,“ uvedl Tejc.

Odchodné šest platů

Připravovaný návrh si dal za cíl snížit finanční náročnost zákona, na kterou již v době vzniku jeho kritici poukazovali. Mimo jiné snižuje výši odchodného z trojnásobku až dvanáctinásobku platu maximálně na šestinásobek. Na ten dosáhne úředník, který službu opustí po víc než třech letech práce.

Zavést by se měla odpovědnost úředníka za škodu způsobenou z nedbalosti. Již by neměl platit pro stanovení výše náhrady zákoník práce, ale provinilec by měl zaplatit škodu až do výše osmi svých platů. Nový zákon by měl také umožnit větší snížení platu úředníka, který porušil své povinnosti až o čtvrtinu, nyní je to 15 procent.

Nový zákon má rovněž omezit výši odměn, které byly v minulosti kritizovány, neboť mnohdy několikanásobně převyšovaly příjmy úředníků. Napříště by odměny v jednom roce nesměly přesáhnout 25 procent ročního platu.