Podle děkana pražské Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha ústava žádnou podmínku pro odvolání předsedy vlády nezná, ale od samého začátku je v ní uvedeno, že „prezident jmenuje a odvolává předsedu vlády“. Nikdy však k takové situaci ­nedo­­šlo.

„Pokud by bylo zjevné, že předseda vlády se dopouští jednání, které je neslučitelné s funkcí, a vznikla by zásadní otázka ústavně-politické odpovědnosti za nějaké jednání, kterého se dopustil, tak za těchto podmínek bych to viděl jako krajní možnost,“ řekl Gerloch Právu.

„A domnívám se, že to tak i bylo myšleno. Protože kdyby ho vůbec nemohl odvolat, tak je otázka, proč je to v ústavě takto vůbec řečeno. Zvlášť k přihlédnutím k funkcionářům, které prezident také jmenuje, ale u kterých možnost odvolání vůbec zmíněna není,“ dodal.

Kdyby ho vůbec nemohl odvolat, tak je otázka, proč je to v ústavě takto vůbec řečeno.Aleš Gerloch, děkan pražské Právnické fakulty UK

Připomněl v této souvislosti neúspěšný pokus prezidenta Václava Klause o odvolání šéfky Nejvyššího soudu Ivy Brožové, která spor vyhrála až u Ústavního soudu.

Podle Gerlocha by nepřipadalo v úvahu, že by prezident mohl zasáhnout jen na základě své volné úvahy.

„Pokud by byl všeobecný názor, tedy ne že si to myslí prezident, že premiér se dopouští jednání neslučitelného s funkcí, a nepodařilo by se dosáhnout jeho odchodu s celou vládou formou vyslovení nedůvěry, pak by do toho mohl prezident vstoupit a odvolat jej,“ domnívá se Gerloch.

Podle něj není ČR čistým parlamentním systémem, neboť je v něm řada prvků i z poloprezidentského systému vlády.

Kysela: Je třeba číst všechny paragrafy

Tajemník senátní ústavní komise, ústavní právník Jan Kysela je naopak přesvědčen, že prezident premiéra nemůže jen tak odvolat za žádných okolností.

„Je tu otázka, jakou váhu textu článku 62, kde je řečeno, že prezident jmenuje a odvolává předsedu vlády, přiznáváte, zda ho považujete za samostatnou normu, nebo že ho čtete jako souhrn toho, co je uvedeno někde jinde,“ řekl Právu.

Připomněl, že prezident sice jmenuje soudce Ústavního soudu, ale jinde je řečeno, že jen se souhlasem Senátu. Jmenuje také členy vlády, ale jen na návrh předsedy vlády. Ačkoli nikde nejsou uvedeny žádné podmínky pro případné odvolání premiéra prezidentem, je podle něj nutné se také ptát po smyslu takového ustanovení.

Není úplně účelné vytrhovat věci z kontextu.Jan Kysela, ústavní právník

„Je otázka, jestli dává smysl, aby v podmínkách ČR mohl prezident republiky odvolat předsedu vlády bez důvodů, když to současně znamená, že by tím vlastně vládu svrhl,“ podotkl Kysela. Jak dodal, není to dokonce možné ani ve Francii, kde je ­polo­prezidentský systém.

„Podle mě to dobrý smysl nedává, a tak je to buď chyba, nebo ne úplně obratný pokus, jak tu větu zjednodušit. Není úplně účelné vytrhovat věci z kontextu,“ dodal Kysela.

Premiér Petr Nečas by podle svých dřívějších slov takový krok prezidenta považoval za „ústavní puč“. Podle Gerlocha by situaci, jestliže by k ní vůbec došlo, musel vyřešit Ústavní soud.

Pokud by se takové odvolání interpretovalo jako hrubé porušení ústavy, pak by se na soud mohl obrátit Senát se souhlasem Sněmovny.

Také by si mohl stěžovat sám premiér, který by vyvolal kompetenční spor o to, zda prezident takovou pravomoc má, či nemá.