Poslanec Michal Babák z VV na tiskové konferenci k ústavní stížnosti uvedl, že on a poslanci Vít BártaOtto Chaloupka začali mít potíže s policií a soudy poté, co chtěli ještě jako koaliční strana prosadit výčtový zákon. Podle Babáka mají představitelé vlády ekonomický zájem na vyrovnání s církvemi.

„Církevní restituce jsou  v tomto volebním období největší byznys pro tuto vládní koalici,“ řekl Babák. Jak konkrétně jsou na zákoně koaliční politici zainteresováni, nechtěl říci. Šéf VV Radek John pouze uvedl, že např. poslanci strany LIDEM nejdříve byli proti zákonu, ale poté, co jim koalice přislíbila změnit jednací řád Sněmovny, aby si mohli ustavit vlastní poslanecký klub, změnili názor.

Podle VV církevní restituce byly ve Sněmovně prosazeny v rozporu proti jednacímu řádu Sněmovny, konkrétně v době, kdy prý měly VV přestávku na jednání klubu. Od Ústavního soudu chtějí, aby zákon zrušil, a to hlavně proto, že zákon prý prolamuje restituční hranici roku 1948 a také Benešovy dekrety, vyplacené náhrady podle VV navíc diskriminují ostatní restituenty.

Ústavní stížnost může navrhovat pouze 41 poslanců nebo 17 senátorů. Poslanců VV je ale pouze 11. Strana proto k Ústavnímu soudu podala ještě jednu stížnost, v které navrhují, aby soud hranici 41 poslanců zrušil. Podle nich je toto ustanovení diskriminační. Pokud soud tuto stížnost nepřijme, samotnou stížností na církevní restituce bude moci z formálních důvodů už odmítnout.