Ústava uvádí, že pokud se prezidentský úřad uvolní a nástupce ještě není zvolen nebo nesložil předepsaný slib, přechází část pravomocí na předsedu vlády a šéfa dolní komory. Usnést se na tom musí SněmovnaSenát.

Premiér pak podle ústavy dostává do vínku například propůjčování státních vyznamenání, jmenování soudců nebo udělování amnestie. Stává se také vrchním velitelem ozbrojených sil.

Zaskakovali Špidla i Zaorálek

Na předsedkyni Sněmovny by přešlo právo jmenovat a odvolávat premiéra a členy vlády, přijímat demise, navrhovat a jmenovat ústavní soudce nebo členy Bankovní rady ČNB.

Právě otázka výběru ústavních soudců je velmi aktuální. Už nyní chybějí u Ústavního soudu dva soudci, příští rok vyprší mandát dalším osmi.

Němcová by měla i pravomoc vyhlásit volby do Senátu a rozpustit Sněmovnu na základě usnesení poslanců. V takovém případě by volby do dolní komory vyhlašoval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Česká republika už situaci, kdy byla bez prezidenta, zažila v roce 2003. Václav Havel tehdy skončil ve funkci 2. února, nový prezident Klaus byl zvolen 28. února a slib složil 7. března. Zemi v mezičase vedli sociální demokraté – tehdejší premiér Vladimír Špidla a předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.