"Zítra to bude rok, kdy sdělovací prostředky na celém světě oznamovaly, že zemřel Václav Havel, prezident země, která díky jeho neúnavnému odporu vůči komunistické diktatuře se mohla stát opět samostatným a suverénním státem," řekl v úvodu kázání Duka, který se za komunismu s Havlem sešel ve vězení.

Prvního českého prezidenta Duka označil za symbol pádu komunistického režimu, který se tolik let jevil nemyslitelný, a zavzpomínal na to, jak on sám na Štědrý den roku 1989 mohl o půlnoční poprvé po 15 letech vystoupit na kazatelnu dominikánského kostela sv. Jiljí v Praze.

Pražský arcibiskup ale jen nevzpomínal; s ohledem na povolební situaci v některých krajích Česka zároveň varoval před návratem těch, "kteří chtějí znovu budovat železnou oponu. Jim a jim podobným svěřujeme v krajích školu a výchovu. Proč?", ptal se Duka.

O obřad v předvečer prvního výročí Havlova úmrtí kardinála Duku požádala vdova Dagmar Havlová. Vedle ní se mše zúčastnila i řada dalších osobností, včetně Havlova někdejšího mluvčího Ladislava Špačka, bývalého ministra pro lidská práva Michaela Kocába, herce Jiřího Lábuse nebo fyzioterapeuta Pavla Koláře.

První polistopadový prezident a někdejší disident zemřel loni 18. prosince ve věku 75 let. Mše připomínající jeho odchod se konala na stejném místě, kde se lidé loni mohli s Havlem rozloučit. Rakev s jeho ostatky byla v kostele nazývaném Pražská křižovatka vystavena po dva dny.

Odhalení plakety se zúčastnil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Odhalení plakety se zúčastnil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

FOTO: Petr Horník, Právo

Památku zesnulého prezidenta uctily i americko-české a americko-slovenské komunity. Na takzvaném chodníku svobody u památníku Woodrowa Wilsona v Praze 1 v pondělí jejich zástupci odhalili plaketu Václava Havla.

Brusel si připomíná Havla neonovým srdcem

Úterní výročí Havlova úmrtí si připomíná i Brusel. Na místním sídle Evropského parlamentu se v pondělí rozzářilo Srdce Václava Havla - neonové dílo z dílny Jiřího Davida, které kdysi viselo i na Pražském hradě.

Zhruba 300 kilogramů vážící dílo, které bylo na budovu Evropského parlamentu namontováno již na konci minulého týdne a zůstane tam až do konce ledna příštího roku, se muselo kvůli instalaci upravit. Změnami prošla konstrukce i neonové trubice, které nahradily diody.

Neonové srdce (na snímku z instalace 14. prosince) se rozzářilo 17. prosince na budově sídla Evropského parlamentu v Bruselu.

Neonové srdce (na snímku z instalace 14. prosince) se rozzářilo 17. prosince na budově sídla Evropského parlamentu v Bruselu.

FOTO: Oldřich Vlasák, ČTK