Ačkoli koaliční dohoda s umožněním kontrol NKÚ v podnicích se státní účastí počítala, program vlády již o této variantě pomlčel. Proč? Protože si to nepřeje ODS, která je tvrdým odpůrcem otevření účtů polostátních podniků nezávislé kontrole.

I proto se do ústavy, která má platit od ledna 2013, letos v červenci dostala sice kompromisní formulace, že NKÚ bude moci kontrolovat podniky se státní účastí, ale o tom, které to budou, má rozhodnout až další zákon. O ten se rozehrává velká šachová partie. Neprojde-li, jako by změna ústavy nebyla.

Tu mají nyní na stole senátoři, kteří však chtějí počkat na související prováděcí zákon. Podle šéfa ústavně-právního výboru Sněmovny Marka Bendy (ODS) ale poslanci nechtějí na Senát tlačit, protože pokud by Sněmovna poslala oba zákony hned, pak by omezila čas senátorů na projednání ústavy.

Senát má totiž na prostý zákon třicet dnů, a kdyby tedy chtěli logicky nejprve schválit změnu ústavy a pak teprve prováděcí zákon, pak by to museli v obou případech stihnout do měsíce.

Podle šéfky poslanců VV Kateřiny Klasnové se tak může stát, že nebude schválen ani jeden zákon a vše zůstane při starém, což bude vyhovovat právě ODS.

Do podniků se vládě nechtělo

Vláda původně navrhla rozšířit pravomoci NKÚ jen na samosprávu a na veřejnoprávní instituce. NKÚ by mohl provětrat účty třeba zdravotních pojišťoven, výzkumných institucí, příspěvkových organizací krajů, rad regionů soudržnosti či České televize a rozhlasu.

Omezeně by mohl kontrolovat i veřejné vysoké školy a ČNB – tak, aby nenarušil jejich nezávislost. S podniky – v duchu svého programového prohlášení – vláda nepočítala.
Již zkraje letošního roku ale ústavně-právní výbor Sněmovny doporučil, aby NKÚ mohl do všech podniků, kde má stát většinový podíl.

„Výbor usnesení schválil proti vůli ODS. Ve Sněmovně neprojde. Během půl roku jsme dojednali kompromis, podle kterého půjde o právnické osoby, v nichž má stát či kraje majetkovou účast nad 50 procent a které zároveň nejsou kotovány na burze,“ řekl Právu Benda.

Z podniků, na které dosáhne NKÚ, tak vypadne ČEZ, který na burze kotován je.
„NKÚ není vyšetřovací orgán, nemá sankční pravomoci. NKÚ má dávat informace parlamentu v podstatě proti vládě. Má říkat, kde to výkonná moc dělá špatně. Myslet si, že jestliže někam přijde jeho kontrola a vše se změní, je omyl,“ tvrdí Benda, podle kterého jsou i jiné kontrolní orgány.

Fakt, že by z hledáčku NKÚ měl vypadnout třeba ČEZ, se nelíbí Stanislavu Polčákovi (TOP 09 a Starostové) ani Klasnové.

V rozpacích je i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. „Pokud do toho nemá být zahrnut ČEZ, pak musí být na stole velice pádné argumenty, aby soc. dem. podpořila tento případný kompromis. My obecně podporujeme co nejširší pravomoci NKÚ,“ sdělil Právu.

Půl roku bez šéfa

Kolem NKÚ bude na podzim dusno i jinak: od února je úřad bez šéfa. Jediný návrh na kandidáta, kterého by poslanci předložili prezidentovi ke jmenování, dali Sněmovně komunisté. Vladimír Koníček dostal v červnu pouze 55 hlasů. V úterý skončila další lhůta  – a opět se objevilo pouze Koníčkovo jméno.

V ODS, jíž podle starých koaličních dohod „patří“ právo nominace, se hádají dvě křídla. Dlouholetou poslankyni Zdeňku Horníkovou navrhoval Petr Nečas, za exministrem Ivanem Fuksou stojí rebelantská skupina v čele s Petrem Tluchořem.

Koaliční TOP 09 doporučila, aby ODS hledala mimo politiku. „V evropských strukturách je nominantů dost,“ řekl Polčák. Objevilo se jméno českého zástupce v Evropském účetním dvoře Jana Kinšta, který před svým odchodem do evropské instituce rok v NKÚ působil.