Ačkoliv do volby samotné zbývá ještě půl roku, agentury již delší dobu v pravidelných intervalech chrlí průzkumy o šancích známých i potenciálních kandidátů.

Jan Fischer

Jan Fischer

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Ty prakticky od prvopočátku opanoval bývalý šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) a premiér úřednické vlády Jan Fischer. Třebaže půdorys jeho kabinetu narýsovala a vymezila shoda politických stran po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS), veřejnost jej i ohledem na frustraci s politickou situací přijala coby člověka nespojeného s diktátem stranických sekretariátů. Fischer oficiálně oznámil kandidaturu v červenci 2012 s tím, že hodlá být nezávislým a nestranickým kandidátem.

Jan Švejnar

Jan Švejnar

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Dalším v řadě je ekonom Jan Švejnar. Ten se coby kandidát Strany zelených a ČSSD postavil v prezidentské volbě v roce 2008 Václavu Klausovi. Jeho jméno se možná proto od počátku skloňovalo i v souvislosti s přímou volbou. O Švejnarovi jako o možném oficiálním kandidátovi uvažovala ČSSD. Ten se však odmítl účastnit diskusních arén, v nichž strana hodlala kandidáty vybírat, a trval na nezávislosti své kandidatury. Oficiálně ji však doposud nepotvrdil.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

FOTO: Petr Hloušek, Právo

O druhé místo v průzkumech soupeří se Švejnarem matador české polistopadové politiky a další z neúspěšných uchazečů o hradní post. Někdejší premiér a předseda ČSSD, v posledních letech „důchodce z Vysočiny“ a čestný předseda SPOZ Miloš Zeman. Pro jedny výtečný řečník a mistr bonmotů, pro jiné hulvát se zálibou v kořeněném likéru, který je stejně jako stávající prezident Václav Klaus symbolem české politiky 90. let. Faktem zůstává, že Zemanovu kandidaturu podpořilo jak deset senátorů, tak 50 000 občanů, kteří připojili svůj podpis pod nominační archy.

Přemysl Sobotka

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS)

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Zatímco výše uvedená trojice má na čele žebříčků prozatím bezpečný náskok, další pořadí je nepřehledné a těsné. ODS se na základě stranických primárek rozhodla vyslat do boje o Hrad stávajícího místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku. Ten celkem jednoznačně porazil europoslance Evžena Tošenovského, zatímco šéfka Sněmovny a pro mnohé nejvhodnější kandidátka Miroslava Němcová kandidaturu odmítla.

Jiří Dienstbier

Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Sociální demokraté se rozhodli nominovat senátora a svého místopředsedu Jiřího Dienstbiera. Ten straně pomohl k úspěchu v krajských volbách v hlavním městě, když se neváhal vymezit proti kritizovanému spojenectví své strany s ODS.

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Dalším ze stranických kandidátů je předseda TOP 09 a stávající ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla se nejen v tuzemské politice pohybuje od počátku 90. let. „Knížeti“ minimálně část veřejnosti toleruje jak občasnou „prostořekost“ s níž glosuje politické dění, tak „schrupnutí“ při nezáživných jednáních. Nikdo si jej navíc nedovolí obvinit z toho, že dělá politiku ze zištných důvodů.

Zuzana Roithová

Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL)

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Další z parlamentních stran, která se rozhodla postavit svého kandidáta, jsou lidovci. Kandiduje za ně europoslankyně a někdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová. Kandidaturu oznámila již v únoru letošního roku, ale se sběrem podpisů začala až poté, co Senát v červenci posvětil prováděcí normu nezbytnou pro umožnění přímé volby.

Jana Bobošíková

Jana Bobošíková (Suverenita)

FOTO: archiv, Právo

Opětovně se do klání o Hrad hodlá zapojit i předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková. Bývalá europoslankyně si prezidentskou kandidaturu vyzkoušela již v roce 2008, kdy přijala nominaci od KSČM. Kandidaturu následně stáhla.

Vladimír Dlouhý

Vladimír Dlouhý

FOTO: Jan Handrejch, Právo

V červnu překvapil oznámením své kandidatury někdejší ekonomický ministr Vladimír Dlouhý. Člověk úzce spojený s ekonomickou transformací 90. let se v posledních letech angažoval v soukromém sektoru a Národní ekonomické radě vlády.

Tomáš Vandas svým projevem příliš nezaujal, většina posluchačů se rozešla před jeho koncem.

Předseda DSSS Tomáš Vandas

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Prezidentem by se chtěl stát i předseda DSSS Tomáš Vandas. Pravicoví radikálové již zahájili sběr podpisů, pokud se jim jich podaří sehnat 50 000, Vandas bude moci oficiálně kandidovat.

Ladislav Jakl

Ladislav Jakl

FOTO: Petr Horník, Právo

Možná trochu nečekaně se do seznamu uchazečů o post prezidenta dostal i tajemník stávající hlavy státu a milovník kvalitního piva Ladislav Jakl. Toho chce do klání o Hrad vyslat Strana svobodných občanů, v jejíchž primárkách Jakl jasně zvítězil.

Jiří Karas na archivním snímku

Jiří Karas na archivním snímku

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Kandidovat hodlá i český velvyslanec v Bělorusku a někdejší lidovecký poslanec Jiří Karas. Ten se do povědomí širší veřejnosti dostal zejména coby bojovník proti potratům.

Táňa Fischerová na archivním snímku

Táňa Fischerová na archivním snímku

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Ochotu kandidovat v červenci deklarovala i herečka a někdejší nezávislá poslankyně za Unii svobody Táňa Fischerová. Pokud její podporovatelé získají potřebných 50 000 podpisů, je připravena kandidovat.

Formální vymezení přímé volby

Dá se předpokládat, že se v průběhu času objeví ještě další kandidáti. I ti budou muset sehnat buď 50 000 podpisů pod nominační petici nebo být nominování 20 poslanci či 10 senátory. Termín voleb určí předseda Senátu nejpozději 90 dní předem.

V prvním kole může být zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo nadpoloviční většinu nezíská, bude se do 14 dnů konat druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.