Mnoho zájemců o jediný post. Kdo chce být českým prezidentem?

Ačkoliv do volby samotné zbývá ještě půl roku, agentury již delší dobu v pravidelných intervalech chrlí průzkumy o šancích známých i potenciálních kandidátů.

Ty prakticky od prvopočátku opanoval bývalý šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) a premiér úřednické vlády Jan Fischer. Třebaže půdorys jeho kabinetu narýsovala a vymezila shoda politických stran po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS), veřejnost jej i ohledem na frustraci s politickou situací přijala coby člověka nespojeného s diktátem stranických sekretariátů. Fischer oficiálně oznámil kandidaturu v červenci 2012 s tím, že hodlá být nezávislým a nestranickým kandidátem.

Dalším v řadě je ekonom Jan Švejnar. Ten se coby kandidát Strany zelených a ČSSD postavil v prezidentské volbě v roce 2008 Václavu Klausovi. Jeho jméno se možná proto od počátku skloňovalo i v souvislosti s přímou volbou. O Švejnarovi jako o možném oficiálním kandidátovi uvažovala ČSSD. Ten se však odmítl účastnit diskusních arén, v nichž strana hodlala kandidáty vybírat, a trval na nezávislosti své kandidatury. Oficiálně ji však doposud nepotvrdil.

O druhé místo v průzkumech soupeří se Švejnarem matador české polistopadové politiky a další z neúspěšných uchazečů o hradní post. Někdejší premiér a předseda ČSSD, v posledních letech „důchodce z Vysočiny“ a čestný předseda SPOZ Miloš Zeman. Pro jedny výtečný řečník a mistr bonmotů, pro jiné hulvát se zálibou v kořeněném likéru, který je stejně jako stávající prezident Václav Klaus symbolem české politiky 90. let. Faktem zůstává, že Zemanovu kandidaturu podpořilo jak deset senátorů, tak 50 000 občanů, kteří připojili svůj podpis pod nominační archy.

Zatímco výše uvedená trojice má na čele žebříčků prozatím bezpečný náskok, další pořadí je nepřehledné a těsné. ODS se na základě stranických primárek rozhodla vyslat do boje o Hrad stávajícího místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku. Ten celkem jednoznačně porazil europoslance Evžena Tošenovského, zatímco šéfka Sněmovny a pro mnohé nejvhodnější kandidátka Miroslava Němcová kandidaturu odmítla.

Sociální demokraté se rozhodli nominovat senátora a svého místopředsedu Jiřího Dienstbiera. Ten straně pomohl k úspěchu v krajských volbách v hlavním městě, když se neváhal vymezit proti kritizovanému spojenectví své strany s ODS.

Dalším ze stranických kandidátů je předseda TOP 09 a stávající ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Někdejší kancléř prezidenta Václava Havla se nejen v tuzemské politice pohybuje od počátku 90. let. „Knížeti“ minimálně část veřejnosti toleruje jak občasnou „prostořekost“ s níž glosuje politické dění, tak „schrupnutí“ při nezáživných jednáních. Nikdo si jej navíc nedovolí obvinit z toho, že dělá politiku ze zištných důvodů.

Další z parlamentních stran, která se rozhodla postavit svého kandidáta, jsou lidovci. Kandiduje za ně europoslankyně a někdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová. Kandidaturu oznámila již v únoru letošního roku, ale se sběrem podpisů začala až poté, co Senát v červenci posvětil prováděcí normu nezbytnou pro umožnění přímé volby.

Opětovně se do klání o Hrad hodlá zapojit i předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková. Bývalá europoslankyně si prezidentskou kandidaturu vyzkoušela již v roce 2008, kdy přijala nominaci od KSČM. Kandidaturu následně stáhla.

V červnu překvapil oznámením své kandidatury někdejší ekonomický ministr Vladimír Dlouhý. Člověk úzce spojený s ekonomickou transformací 90. let se v posledních letech angažoval v soukromém sektoru a Národní ekonomické radě vlády.

Prezidentem by se chtěl stát i předseda DSSS Tomáš Vandas. Pravicoví radikálové již zahájili sběr podpisů, pokud se jim jich podaří sehnat 50 000, Vandas bude moci oficiálně kandidovat.

Možná trochu nečekaně se do seznamu uchazečů o post prezidenta dostal i tajemník stávající hlavy státu a milovník kvalitního piva Ladislav Jakl. Toho chce do klání o Hrad vyslat Strana svobodných občanů, v jejíchž primárkách Jakl jasně zvítězil.

Kandidovat hodlá i český velvyslanec v Bělorusku a někdejší lidovecký poslanec Jiří Karas. Ten se do povědomí širší veřejnosti dostal zejména coby bojovník proti potratům.

Ochotu kandidovat v červenci deklarovala i herečka a někdejší nezávislá poslankyně za Unii svobody Táňa Fischerová. Pokud její podporovatelé získají potřebných 50 000 podpisů, je připravena kandidovat.