Článek
Podle předsedkyně dolní komory Němcové není poslanec či senátor, kterého soud pošle za mříže, schopen plnohodnotně vykonávat mandát, a proto by o něj měl přijít. Takové případy rovněž podle ní nejsou slučitelné s posláním a obsahem mandátu.
Členové vlády mají ovšem k návrhu Němcové výhrady a na středečním jednání vydali neutrální stanovisko.
Odsouzeného poslance by nemělo jít zvolit
Kabinet rovněž podle návrhu stanoviska připomíná, že podle současných zákonů může být do Sněmovny nebo Senátu zvolen i odsouzený člověk. Poslancům by tak mohl alespoň doporučit zvážit, zda by odsouzení nemělo být překážkou volitelnosti. Předloha by se také měla podle předběžného stanoviska vztahovat jen na zákonodárce, kterým vznikne mandát až po účinnosti novely. Němcová navrhuje, aby platila dnem vyhlášení.
Debata o nových pravidlech pro zánik mandátu se rozhořela letos v dubnu poté, co soud zatím nepravomocně odsoudil poslance Jaroslava Škárku a Víta Bártu za podvod, respektive uplácení. Škárkovi soud vyměřil dokonce tříletý nepodmíněný trest odnětí svobody.
Otazník se nyní vznáší také nad poslancem Davidem Rathem, jenž čelí obvinění z přijetí úplatku a hrozí mu až 12 let vězení. I poté, co byl vsazen do vazby, poslanec a bývalý hejtman pobírá náhrady plynoucí z jeho mandátu. Toho se přitom vzdát nehodlá.
Obdobnou novelu jako Němcová předložili už v březnu opoziční komunisté. Podle ní by o mandát přišel zákonodárce odsouzený k nepodmíněnému trestu pro úmyslný trestný čin. Zásadně kabinet nesouhlasil s další částí předlohy KSČM, která směřuje proti takzvanému přeběhlictví.