Vzájemné vztahy mezi romskou a neromskou populací v České republice hodnotí 42 procent dotázaných jako spíše špatné, 40 procent jako velmi špatné. Na opačném pólu stojí 14 procent obyvatel, přičemž pouhé jedno procento má tyto vztahy za velmi dobré.

Hodnocení vzájemných vztahů mezi Romy a ostatními v ČR

Hodnocení vzájemných vztahů mezi Romy a ostatními v ČR podle CVVM

FOTO: David Ryneš, Novinky

Z dlouhodobého pohledu zůstává názor veřejnosti na tuto problematiku prakticky nezměněn. Pouze v případě negativního hodnocení soužití zaznamenalo CVVM zřetelný nárůst u varianty "velmi špatné", zatímco podíl hodnocení "spíše špatné" se o jedenáct procentních bodů snížil.

Řešení ze strany státu je neuspokojivé

O něco lépe hodnotí soužití s Romy lidé, kteří s nimi žijí v těsné blízkost - 41 procent z nich je hodnotí pozitivně (37 procent spíše dobré, 4 procenta velmi dobré), 56 procent negativně (36 procent spíše špatné, 20 procent velmi špatné).

Průzkum dále poukazuje na nedostatečné řešení této problematiky ze strany státu. Pouhá pětina lidí považuje přístup vlády za uspokojivý, naopak podle 70 procent je neuspokojivý.

Většina dotázaných Romům přiznává jisté znevýhodnění v některých situacích. Zhruba dvě třetiny se shodly na tom, že mají Romové horší možnosti při shánění zaměstnání. Dalších 36 procent lidí soudí, že jsou Romové znevýhodněni ve veřejném a občanském životě, 27 procent při získávání kvalifikace, 19 procent při získávání vzdělávání.

CVVM provádělo průzkum od 2. do 9. dubna. Zúčastnilo se jej 1048 obyvatel ČR starších 15 let.