Rychetský upozornil, že nynější návrh má "řadu nedokonalostí a výkladových nejasností." [celá zpráva]

Zmínil zejména soudní přezkum voleb i podávání a registraci listin. V již přijaté novele Ústavy chybí Rychetskému právě úprava soudního přezkumu voleb, kterou mají například Slovensko či Rakousko. Oba státy totiž mají jasně dané, že přezkum přímé volby provádí ústavní soudy a jejich rozhodnutí je konečné.

"Pokud však návrh prováděcího zákona svěřil soudní přezkum Nejvyššímu správnímu soudu, pak je zcela logické, že proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude přípustná běžná ústavní stížnost," shrnul Rychetského námitky vedoucí analytického útvaru ÚS Ivo Pospíšil.

To může podle Rychetského komplikovat volby, neboť je možné, že na základě ústavní stížnosti bude Ústavní soud nucen vydat předběžné opatření a oddálit volby.

Nebude mít kdo rozhodnout, soudcům končí mandát

Rychetský zároveň připomněl, že "několik měsíců po prezidentské volbě dochází k uvolnění významného počtu mandátů soudců ÚS a může tak vzniknout situace, kdy bude na ÚS podána řada ústavních stížností proti předcházejícím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ve věci přezkumu prezidentské volby, avšak o těchto stížnostech nebude mít kdo rozhodnout, neboť plénum (lze předpokládat, že o ústavních stížnostech ve věci prezidentských voleb není vhodné rozhodování senátů Ústavního soudu, ale celého pléna) nebude usnášeníschopné."

Další možnou variantou je i ta, že by nově zvolený prezident v průběhu takových řízení jmenoval nové soudce ÚS.  Tito by následně posuzovali samotnou volbu prezidenta, jímž byli nedlouho před tím nominováni.