Článek
Soudci totiž opakovaně poukazují na to, že zatímco platy ve státní sféře do loňska rostly, jejich příjmy od roku 2003 se zmrazují či snižují. Faktické snížení soudcovských platů tak podle nich činí 22 procent.
Nynějším rozhodnutím vlády ale bitva soudců o jejich platy nekončí. Parlament totiž v rámci úspor schválil loni změnu tzv. platového zákona, který natrvalo, nebo přesněji řečeno do konce roku 2014, snížil tzv. platovou základnu pro výpočet platů soudců z trojnásobku na dva a půl násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. A to se soudcům nelíbí, protože jde o opakované restrikce v jejich platech za posledních osm let.
Další žalobu má ÚS na stole
Ústavní soud tak v příštích měsících bude rozhodovat o tom, zda snížení platové základny bylo v pořádku či nikoli. Před čtrnácti dny se na něj obrátil brněnský městský soud.
S dalšími žalobami přitom ministr spravedlnosti víceméně počítal, přičemž nevylučuje, že Ústavní soud svým kolegům může dát za pravdu. „Judikatura Ústavního soudu je v tomto směru poměrně stabilní,“ řekl Pospíšil už před časem Právu v narážce na většinu nálezů soudu, který se soudci v jejich protestech proti snižování platů souhlasil.
Pokud by vyhověl i v nejnovější stížnosti, bude ale Pospíšil muset hledat na zvýšené platy peníze, protože návrh rozpočtu na příští rok s nimi nepočítá.