Klaus definitivně potvrdil zákon, podle nějž má v příštím roce stoupnout dolní sazba DPH z deseti na 14 procent. V roce 2013 pak má dále stoupnout na 17,5 procenta, přičemž se na stejnou roveň sníží horní sazba DPH.

Zákon vzbudil rozruch nejen kvůli obavám ze zdražení, ale také kvůli silnému ohlasu vydavatelů a nakladatelů, podle nichž je zvýšení dolní sazby pro knihy a tiskoviny likvidační a na jejich krachu stát nevydělá nic.

Zvýšení DPH bude znamenat mimo jiné zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na kulturu a sport, vody a tepla.

Změny DPH podle dřívějších propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Životní náklady důchodců by se měly příští rok zvýšit podle propočtů ministerstva, které neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by měly náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta.

Klaus také podepsal soubor zákonů, které jsou součástí vládní reformy ve zdravotnictví a sociální oblasti. Zákony dříve odmítl Senát, Sněmovna ale jeho veto po několikadenních obstrukcích opozice hlasy koaličních poslanců přehlasovala. Po podpisu prezidenta už nestojí vládním reformním zákonům nic v cestě.

Změny ve zdravotnictví a sociální oblasti
Druhou část vládní reformy zdravotnictví tvoří několik norem. Zákon o zdravotních službách vymezuje podmínky poskytování péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Pacient má například získat právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty.
Zákon o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut - nejvýše na 20 minut. Záchranáři také budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí.
Zákon o specifických zdravotních službách upravuje například umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace můžu a transsexualitu. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena nejvýše do 49 let. Podle novely zákona o zdravotním pojištění budou mít pojišťovny povinnost zajistit pacientům dostupnost hrazených služeb jak v místě, tak v čase. Klient také bude mít právo získat od pojišťovny údaje o tom, které hrazené služby mu byly poskytnuty.
Prezident podepsal také novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a změnu zákona o zaměstnanosti. Vláda mění mimo jiné systém sociálních dávek a zpřísňuje pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Různé sociální dávky bude podle předloh nově vyplácet jen úřad práce. Lidé je budou moci čerpat rovněž prostřednictvím sociální karty. Celková výše rodičovského příspěvku se při dvouleté, tříleté a čtyřleté variantě sjednotí na 220 tisíci korunách. Srážku ve výši asi deset procent mohou čekat lidé, kteří nebudou posílat dítě do školy.
Příspěvek na péči se sice bude dál dávat postiženým lidem „na ruku“, změní se však pravidla pro jeho poskytování. U příspěvku na bydlení se jeho vyplácení omezí na sedm let během deseti let. Výjimku budou mít například lidé nad 70 let. Příspěvek budou moci úřady vyplácet přímo pronajímateli.
Novela zákona o zaměstnanosti počítá například s úpravou odpracované doby, která je podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Lidé budou moci dostat po dvou měsících po registraci na úřadu práce nabídku veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud ji uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů odmítne, bude vyřazen a nebude dostávat podporu v nezaměstnanosti.