Řidiči podle Varvařovského vysvětlují svůj prvotní souhlas s pokutou stresem. Argumentují i autoritou uniformy. Ombudsman se setkal i s případem, kdy strážníci pokutovali auto stojící v zákazu stání a přehlédli, že má značku invalidy. „Řidič sám si ve spěchu a stresu neuvědomil, že má právo na daném místě stát, a s uložením blokové pokuty souhlasil,“ popsal Varvařovský. Strážníci však pozdější žádosti na zrušení pokuty nevyhověli. Kdyby šofér na místě pokutu odmítl, mohl se bránit ve správním řízení.

Roli v rozhodování řidičů hraje podle ombudsmana i to, že blokové pokuty bývají nižší než ve správním řízení. Člověk si tak musí rozmyslet, zda má šanci u něj uspět. Navíc pro některé řidiče může být správní řízení dalším velkým stresem. „Když člověk chce mít klid, je lepší, když je tolerantní a s nadhledem zaplatí tisícovku,“ řekl Varvařovský. Citlivý člověk se tak vyhne situaci, kdy kvůli řízení „rok nespí“.

Varvařovský upozornil i na to, že řidiči, kteří spáchali vážný přestupek, a potrestal je za něj soud, mnohdy nepochopí, že „zákaz činnosti“ znamená zákaz řízení. Když se zároveň stane, že soud nedoručí oznámení o trestu evidenci řidičů, může viník vážné nehody beztrestně řídit dál. „Žádný policista nezjistí, že mu byl uložen trest,“ uvedla mluvčí kanceláře ochránce práv Iva Hrazdílková.

Strážník za jízdu na červenou pokutovat nemůže

Ombudsman řešil i případy týkající se pravomocí městské policie. Obrátilo se na něj několik řidičů, kteří dostali od strážníků pokutu za jízdu na červenou. Podle ombudsmana městská policie jízdu na červenou pokutovat nemůže. Za jízdu na červenou hrozí pokuta od 2500 do 5000 korun a pět trestných bodů. Obé mohou uložit jen Policie ČR nebo správní orgán, tedy obecní či městský úřad nebo magistrát.

„Podobně jako u jiných, srovnatelně závažných přestupků musí obecní policie při jízdě na červenou sepsat s řidičem záznam o podezření ze spáchání přestupku,“ uvedl Varvařovský. Záznam má pak dostat úřad k rozhodnutí. Druhou variantou je přivolání státní policie.