Jen za loňský rok totiž poslaly zákonem oprávněné instituce, tedy například i soudy, úřady práce, exekutoři či notáři, bankovním ústavům neuvěřitelných 32 miliónů dotazů. Jen necelých 20 procent odpovědí bylo kladných.

Za ty negativní reakce, které ve výsledku k ničemu nevedly, přitom stát zaplatil více než čtvrt miliardy.

Vyplývá to z analýzy Finančně analytického útvaru ministerstva financí, kterou má Právo k dispozici. Vyřízení každé žádosti podle dokumentu navíc trvá v průměru 38 dní, což vede k neúměrnému prodlužování vyšetřování.

Centrální registr účtů by byl řešením

Řešením má být podle tohoto specializovaného pracoviště dohlížejícího nad finančními toky zavedení centrálního registru účtů, nicméně jeho zřízení nedávno vláda hlasy ministrů za ODS a také šéfa resortu vnitra Jana Kubiceho zamítla.

Vicepremiérka pro boj s korupcí a šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake (VV) už dříve naznačila, že se pokusí kabinetu toto opatření vnutit, a v nejbližší době o něm chce znovu přesvědčovat koaliční špičky na jednání K9.

„Bude to na programu příští schůzky,“ řekla Právu Peake s tím, že zelenou pro centrální registr účtů považuje v rámci protikorupčního programu za prioritu.

Detektivové vyšetřující hospodářskou kriminalitu po jeho zavedení volají už delší dobu. Identifikovat bankovní účty prověřovaných lidí pro ně znamená především administrativní zátěž. S dotazem zda má konkrétní osoba nějaký finanční produkt, totiž musí obeslat všech více než 100 bankovních institucí v Česku.

A to s sebou kromě zbytečných stamiliónových nákladů a prodlužování vyšetřování nese i riziko úniku citlivých informací o tom, koho vlastně policie prověřuje.

Kubice s podporou váhá

Ministr vnitra již dříve označil centrální registr za „Velkého bratra“, kterého policie ve skutečnosti nepotřebuje. V neděli nicméně Právu řekl, že jeho zavedení a priori neodmítá.

„Nechal jsem si nyní zpracovat analýzu toho, do jaké míry by to zasahovalo do občanských práv a svobod. Vadí mi shromažďování důležitých informací na jednom místě,“ řekl Kubice.

Svůj postoj k institutu centrálního registru nechtěl až do výsledků analýzy svých ministerských úředníků předjímat.

Analýza tzv. „cifršpiónů“ ministerstva financí konstatuje, že finanční instituce spolu s oprávněnými žadateli o informace dohromady za loňský rok utratili více než 650 miliónů korun, o rok dříve to bylo 460 miliónů. Počty žádostí a tím i náklady přitom každoročně rostou.

Zavedením centrálního registru by se podle analýzy ušetřily stamilióny. Zřízení a provoz národní evidence účtů na příštích pět let by přišel dohromady na 380 miliónů.

Kromě evidence účtů se chce Peake podle svých slov pokusit v koalici protlačit i obnovení institutu účinné lítosti, jejíž odstranění z právního řádu před dvěma lety podle mnohých odborníků komplikuje boj s korupcí.

Zmíněný paragraf umožňoval vyloučení postihu člověka, který přišel policii nahlásit své vlastní korupční jednání, např. přijetí úplatku. Kubice již několikrát snahy o návrat tohoto institutu do české legislativy kritizoval s tím, že je zbytečný. Policie ho totiž stejně využívala jen velmi okrajově.